Odpověď pracovníků oddělení Harmonizace interního auditu Ministerstva financí ČR na tuto otázku:„…podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o finanční kontrole“) se veřejnými příjmy myslí jakékoliv příjmy orgánu veřejné správy. Nemusí se jednat pouze o příjmy státního rozpočtu nebo rozpočtu orgánu veřejné správy. I tzv. mimorozpočtové příjmy jsou veřejným příjmem podle zákona o finanční kontrole a jako takové musí podléhat finanční kontrole (např. příjmy peněžních fondů obcí nebo krajů podle ustanovení § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Veřejným příjmem je i příjem z podnikatelské činnosti územních samosprávných celků, přestože je podnikatelská činnost sledována mimo rozpočet. Podle ustanovení § 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je obsahem rozpočtu (a součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku a svazku obcí) i výsledek podnikatelské činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí, který se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Stejně tak podle ustanovení § 2 písm. i) zákona o finanční kontrole jsou všechny výdaje orgánu veřejné správy veřejnými výdaji a musí podléhat finanční kontrole. Podle tohoto ustanovení se nejedná pouze o výdaje ze státního rozpočtu či z rozpočtu orgánu veřejné správy. Ale jedná se i o výdaje z peněžních fondů obcí a krajů, případně o výdaje v rámci podnikatelské činnosti (viz ustanovení § 5 a § 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Tedy v případě podnikatelské činnosti územních samosprávných celků, která se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje, jde z hlediska zákona o finanční kontrole o veřejné výdaje a veřejné příjmy a je tudíž nutné provádět v rámci jejich řízení schvalovací procesy předběžné řídicí kontroly.“

Dne 3. 2. 2021 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon č. 35/2021 Sb., o sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „zákon“) s?datem účinnosti od 1. 1. 2022. Dle tohoto zákona má územní samosprávný celek (dále jen „ÚSC“) povinnost zveřejňovat veškeré obecně závazné vyhlášky a nařízení. ÚSC mají povinnost zveřejnit ve Sbírce právních předpisů vydané právní předpisy před účinností tohoto zákona, které jsou však platné k datu účinnosti tohoto zákona, a to do tří let ode dne nabytí zákona, tedy do 1. 1. 2025. Pokud tak ÚSC neučiní, pozbude právní předpis platnosti. Toto ustanovení naleznete v § 9 zákona.

Jedná se všeobecný právní pojem, kterým se označuje období mezi dnem, kdy se právní předpis stává platným a dnem, kdy nabývá účinnosti. Vychází z latinského" vacatio legis". Toto období slouží k tomu, aby se každý mohl seznámit s obsahem předpisu takovým způsobem, aby se jím mohl řídit od nabytí jeho účinnosti. Proto by legisvakanční lhůta měla být přiměřené dlouhá.Platnosti nabývá právní předpis dnem jeho vyhlášení neboli zveřejněním. Například zákony jsou vyhlašovány jejich uveřejněním ve Sbírce zákonů.  Právní předpisy územních samosprávných celků, jako jsou obecně závazné vyhlášky, se budou od roku 2022 vyhlašovat zveřejněním ve Sbírce právních předpisů.Právní předpis obecně nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení, pokud není výslovně uvedeno jiné datum účinnosti, zpravidla v posledním ustanovení právního předpisu. Základní podmínkou účinnosti je platnost právního předpisu, nebo-li platí zákaz zpětné působnosti předpisu (zákaz retroaktivity).

Všeobecně se platby předcházející uskutečnění zdanitelného plnění  (dále jen "zálohy") uvádějí v kontrolním hlášení samostatně, pokud celková hodnota přesáhne sledovaný limit 10 000,- Kč.Daňový doklad na přijatou zálohu s hodnotou nad 10 000,- Kč se uvede v části A.4.Daňový doklad na přijatou zálohu s hodnotou pod 10 000,- Kč se uvede v části A.5. ., bez nutnosti uvedení dalších údajů, jako jsou DIČ nebo evidenční číslo daňového dokladu.Daňový doklad na uhrazenou zálohu s hodnotou nad 10 000,- Kč se uvede v části B.2.Daňový doklad na uhrazenou zálohu s hodnotou pod 10 000,- Kč se uvede v části B.3., bez nutnosti uvedení dalších údajů, jako jsou DIČ nebo evidenční číslo daňového dokladu.Pokud při konečném vyúčtování zálohy není rozdíl mezi zálohovou částkou a celkovou částkou za uskutečněné zdanitelné plnění , znamená to že základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění je nula a zároveň i daň bude nulová, proto se v kontrolním hlášení samostatně nevykáže.