Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), přináší nový režim pro malé podniky, který vychází z pozměňující Směrnice EU 2020/285. Tento režim je zakotven v § 109bb až 109bu novely ZDPH, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2025. V tomto článku se podíváme na detaily tohoto režimu a pro koho bude určen.

Impulzem k novelizaci Směrnice EU a následně i ZDPH bylo nerovné postavení mezi subjekty tuzemska a subjekty EU. Zatímco tuzemské subjekty se musí začít zabývat DPH teprve tehdy, když jejich obrat za stanovené období překročí hranici 2 milionů korun, pro zahraniční subjekty z jiných členských států to při současném znění ZDPH neplatí. Ti se podle současného znění ZDPH v zákonem daných případech stávají plátci okamžitě, jakmile uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Uvedeme si příklad:

Obec najme architekta ze Slovenska (osoba povinná k dani, neusazená v tuzemsku – viz § 4, odst. 1, písm. l) ZDPH), který poskytne své služby pro budovu obecního úřadu (obecní úřad je využíván k veřejnoprávní činnosti -> obec je v tomto případě v postavení osoby nepovinné k dani – viz § 5, odst. 4 ZDPH).

Služby jsou poskytovány osobou povinnou k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, uskutečněno bylo zdanitelné plnění poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku (protože se budova obecního úřadu nachází na území ČR – viz. § 10, odst. 1 ZDPH), daňová povinnost nemůže být přenesena na příjemce plnění (neboť je obec osobou nepovinnou k dani), dodavatel není registrovaný do režimu jednoho správního místa => naplněny podmínky § 6c, odst. 2 ZDPH -> slovenský architekt má registrační povinnost, stává se plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění, tudíž daň přiznává a odvádí v ČR a to bez ohledu na výši uskutečněného zdanitelného plnění.

Novela ZDPH umožní tedy čerpat výhod režimu pro malé podniky v tuzemsku osobám, které mají sídlo v jiném členském státě, tzn. že malé podniky z členských států budou do dosažení stanovené výše obratu za stanovené období osvobozeny od uplatňování daně (registrace, podání i odvádění).

V rámci této problematiky jsou používány dva termíny pro obrat, které z důvodu porozumění následujícího textu nejdříve vysvětlíme, a sice obrat v jiném členském státě a obrat v EU. Obratem v jiném členském státě se rozumí obrat, který je stanovený podle právních předpisů daného členského státu za období stanovené tímto státem. V ČR je tuzemský obrat stanoven v § 6, odst. 1 ZDPH ve výši 2.000.000 Kč (novela výši tuzemského obratu nemění) a období, za něž se je dle novely počítán, je kalendářní rok. Obrat Evropské unie je obrat získaný součtem obratu v tuzemsku a obratů ve všech jiných členských státech. Aby mohla osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě využívat režim pro malé podniky, nesmí přesáhnout za příslušný a předcházející kalendářní rok částku 100.000  EUR, což odpovídá částce 2.536.500 Kč.

Režim pro malé podniky může využívat dle § 109bb novely ZDPH osoba povinná k dani se sídlem, která:

• má sídlo v členském státě EU (viz obr. č. 1),
• v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce nepřekročí obrat EU ve výši 100.000 EUR (posuzuje členský stát usazení),
• za období stanovené daným členským státem, kde chce režim použít, nepřesáhne prahovou hodnotu obratu stanovenou tímto jiným členským státem pro režim pro malé podniky (posuzuje stát osvobození)
• splňuje další podmínky stanovené členským státem, ve kterém chce čerpat osvobození (posuzuje stát osvobození)

Podmínky musejí být splněny kumulativně.

obr. č. 1                                                                                                     Zdroj: https://european-union.europa.eu (upraveno autorem)

Režim pro malé podniky je dobrovolný, tzn. že bez registrace do režimu pro malé podniky není možné přeshraniční režim pro malé podniky využít. Registrace se uskutečňuje prostřednictvím správce daně státu, ve kterém má daná osoba sídlo (stát usazení) a režim bude možné používat od okamžiku přidělení daňového evidenčního čísla pro režim pro malé podniky pro jiný členský stát, toto číslo bude obsahovat kód „-EX“. Zároveň bude zřízen registr (obdoba VIES), kde bude možné DIČ pro režim malých podniků ověřit. Při registraci žadatel uvede, v kterých členských státech EU chce režim malého podniku využívat (stát osvobození) a uvede obraty v tuzemsku a každém členském státě v daném roce a dvou předchozích letech. Přihlášky k registraci budou podávány pouze elektronicky. Na obr. č. 2 je zobrazen proces registrace tuzemské osoby povinné k dani, která se registruje do tohoto režimu a v žádosti uvádí jako státy osvobození Polsko, Německo, Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Registraci bude možno rozšiřovat nebo naopak zužovat prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

obr. č. 2                                                                                                      Zdroj: https://mapaevropy.eu (upraveno autorem)

Tuzemský správce daně má na vydání rozhodnutí o registraci do režimu pro malé podniky v jiném členském státě, případně pro oznámení o změně registračních údajů, 35 pracovních dnů. Lhůta začíná běžet:

• ode dne podání přihlášky k registraci
• ode dne podání nové přihlášky k registraci (nesprávné nebo neúplné údaje, změna údajů)
• ode dne podání doplnění přihlášky k registraci
• ode dne odstranění vad, je-li vydána výzva k odstranění vad
• ode dne odstranění pochybností o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podané přihlášky k registraci.

K vydání rozhodnutí o registraci bude český správce daně potřebovat i vyjádření správce daně z členského státu EU, kde by mělo být plnění osvobozeno od DPH, o splnění podmínek pro využití tohoto režimu. Pokud správce daně z tohoto státu požádá o dodatečný čas k ověření skutečností, rozhodnutí nemusí být vydáno ve lhůtě 35 pracovních dní a bude vydáno až po obdržení jeho stanoviska.

Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát musí podávat čtvrtletní hlášení, v nichž uvede celkovou výši za plnění, která uskutečnila v průběhu kalendářního čtvrtletí, a spadají do obratu v tuzemsku a obratu v jiném členském státu. Hodnoty se budou uvádět za každý členský stát a podle prahové hodnoty obratu. Hlášení bude osoba registrovaná do režimu pro malé podniky podávat, i když nedojde k žádnému uskutečnění plnění v rámci daného kalendářního čtvrtletí. Hlášení se bude podávat do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, za které se hlášení podává, tedy do 30. dubna, 31. července, 31. října a 31. ledna s tím, že sobota, neděle nebo svátek tuto lhůtu neprodlužují. V případě, že nebude hlášení podáno včas, může správce daně uložit pokutu za nesplnění povinností nepeněžité povahy dle § 247a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řad, v platném znění, která může dosahovat až 500.000 Kč.

Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky v jiném členské státě bude povinna rovněž podat oznámení při překročení obratu EU (å obratů ze všech členských států > 100.000 EUR). Toto hlášení bude mít osoba registrovaná do režimu pro malé podniky povinnost podat do 15 pracovních dnů ode dne jejího překročení obratu EU a bude obsahovat údaje o obratu za období aktuálního kalendářního čtvrtletí do dne překročení částky.

Novelou ZDPH vznikl nový § 50, který říká, že plnění, která uskutečňuje osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoba registrovaná do režimu pro malé podniky v tuzemsku, jejichž obrat v tuzemsku je nižší než 2 mil. Kč, uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Zrušení a zánik registrace je možné na základě rozhodnutí osoby registrované do režimu pro malé podniky nebo rozhodnutím správce daně:

1. rozhodnutím osoby registrované do režimu pro malé podniky - podání oznámení o změně registračních údajů

• registrace zrušena od
  • 1. dne kalendářního čtvrtletí následujícího po podání oznámení
  • 1. dne druhého kalendářního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí, pokud bylo toto oznámení podáno v posledním měsíci příslušného kalendářního čtvrtletí

2. rozhodnutím správce daně dojde ukončení ekonomické činnosti osoby registrované do režimu pro malé podniky
3. rozhodnutím správce daně, neboť obrat v EU osoby registrované do režimu pro malé podniky přesáhl v průběhu kalendářního roku částku 100.000 EUR

• ukončení přeshraničního režimu pro malé podniky neznamená automaticky, že se daná osoba stane plátcem v tuzemsku. Tato osoba bude i nadále sledovat tuzemský limit 2.000.000 Kč z tuzemských plnění, přičemž bude postupovat podle novelizovaného znění ZDPH platného od 1. 1. 2025

4. rozhodnutím správce daně, neboť poslední členský stát správci daně oznámí, že tato osoba nemá v tomto státě nárok na využití režimu pro malé podniky nebo využití tohoto režimu bylo ukončeno
5. rozhodnutím správce daně dojde k zániku registrace, neboť tato osoba se stala členem skupiny

• tím, že daná osoba přestane být v souladu s § 5a, odst. 6 novely ZDPH osobou povinnou k dani (tím, že vstoupila do skupiny)

V tomto článku jsme podrobně prozkoumali nový režim pro malé podniky, který přináší novela ZDPH v souladu se směrnicí EU 2020/285. Tento režim představuje významnou změnu v oblasti DPH, která se dotkne především malých podniků podnikajících přeshraničně v rámci EU. Nová pravidla tak narovnají postavení mezi subjekty tuzemska a subjekty EU a malým podnikům by měla napomoci ke snadnějšímu podnikání.

Zdroje:

1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění
2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění + důvodová zpráva)
3. Směrnice Rady EU č. 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění Směrnice č. 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
4. Nařízení EU č. 904/2010