Vyhledávání v legislativě, návodech a metodikách | GORDIC
Jak vám můžeme pomoci?
Legislativa
Aktuální znění zákonů, vyhlášek a Českých účetních standardů, které Vám pomohou se v dané oblasti zorientovat
Postupy a návody
Vybrané metodické postupy a návody představené formou názorných příkladů a instruktážních videí
Metodiky
Praktický a setříděný přehled metodik vydávaných společností GORDIC spol. s r.o.
Stanoviska a komentáře
Oznámení a vysvětlení problematických jevů či záludností z nejrůznějších oblastí metodiky
Nové příspěvky na metodickém portále
Metodické novinky a články
NZDPH – místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy
Novela ZDPH – režim pro malé podniky
Vy se ptáte, my odpovídáme
Často kladené dotazy
1/V novele zákona o DPH v § 110 odst. 1 písm. b) byla od 1. 1. 2025 přidána povinnost evidence, podle které by se zřejmě měli evidovat i přijatá plnění, která nebudou potřebná pro sestavení daňového přiznání, např. veškeré správní poplatky, sdílené daně atd. Je tomu tak? Jakou záznamovou jednotku je vhodné u těchto plnění použít?
§ 100 – Evidence pro účely daně z přidané hodnoty(1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidanéhodnotya) veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ab) u plnění jiných než podle písmene a), která nejsou předmětem daně a souvisejí s jejich daňovými povinnostmi, údaje v rozsahu obdobném rozsahu údajů, které mají povinnost vést v evidenci v případě plnění podle písmene a), která nejsou předmětem daně.(2) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.(4) V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.(5) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni zajistit, aby údaje podle odstavců 1 až 3 byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozdějia) ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebob) do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat, pokud se nejedná o údaje podle písmene a).Ze znění předmětného ustanovení ZDPH, vč. důvodové zprávy s ním související, nevyplývá povinnost, že by plátci měli evidovat veškerá přijatá zdanitelná plnění, včetně těch, které nejsou nezbytná pro sestavení daňového přiznání, jak uvádíte. Odstavec 1, písm. b) § 100 byl pouze přesunut a přeformulován z původního § 100, odst. 3, písm. b):(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehleda) uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně,b) obchodního majetku.Dle důvodové zprávy k § 100, odst. 1, písm. b) se v evidenci pro účely DPH evidují:1. údaje odpovídající řádku 26 daňového přiznání- využije se záznamová jednotka (dále jako „ZJ“) 260, případně 3602. uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně jako např. poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, poskytnutí obchodního vzorku bez úplaty v rámci ekonomické činnosti (viz § 13 odst. 7)- použije se ZJ 100 - zvláštní ZJ pro vedení evidence o plnění podle § 100, odstavce 1, písmene b) možnost zachytit v evidenci uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně (+ nutnost vyplněného Popisu dokladu - zdroj informací pro vedení daňové evidence a zpracování přiznání k DPH, daňové evidence a kontrolního hlášení DPH)3. poskytnutí služby podle § 14, odst. 5, tedy pozbytí obchodního závodu, vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu, a postoupení pohledávky- četnost použití minimální, v případě potřeby se použije opět ZJ 100 V § 100 ZDPH přibylo nově pouze upřesnění evidování obchodního majetku (viz § 100, odst. 3 ZDPH). Nově se u obchodního majetku musí evidovat označovat také den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu, ovšem pouze u obchodního majetku nabytého po účinnosti novely, tj. od 1. 1. 2025 (nemusí se doplňovat zpětně). Přijatá plnění, která nevstupují do daňového přiznání, např. správní poplatky, nebudou součástí evidence pro účely DPH a nebudou se uvádět s žádnou záznamovou jednotkou.
2/Územní samosprávný celek účtuje o splátce (půjčili spolku peníze) a zápis by podle nich měl vypadat takto 231 0030 ODPA 3419 POL 2420. Při účtování jde však položka 2420 zadat pouze, mám-li ODPA nula. Může být u položky 2420 uvedeno ODPA?
Podle vyhlášky o rozpočtové skladbě je položka 2420 určena pro splátky půjčených prostředků od obecně prospěšných společností a obdobných osob. V metodických pokynech je uvedeno, že příjmy zařazované na položky ze seskupení položek 24 se netřídí z hlediska odvětvového (viz § 11 odst. 3 vyhlášky). To znamená, že při účtování na položku 2420 by ODPA (oddíl, paragraf) nemělo být uvedeno. Proto je správné, že při účtování na položku 2420 by ODPA mělo být nula.
3/Dopočítávají se zpětně odpisy za období, kdy byl majetek oceněn reálnou hodnotou, když důvody k tomuto ocenění pominuly?
Žádný zpětný dopočet odpisů za období, kdy byl majetek oceněn reálnou hodnotou, se neprovádí. Viz ČÚS č. 709, bod 3.4.6.: „Pokud u majetku oceněného podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona nastane skutečnost, která má za následek zánik povinnosti tohoto ocenění reálnou hodnotou, účetní jednotka neúčtuje o oprávkách tohoto majetku za období, po které byl tento majetek oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona. Pokud během doby, po kterou byl tento majetek oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, došlo ke skutečnostem, které významně ovlivnily zbývající dobu používání tohoto majetku, účetní jednotka k tomuto okamžiku upraví odpisový plán tohoto majetku.“
4/Musí ÚSC provádět předběžnou řídící kontrolu u finančních operací, které se týkají podnikatelské činnosti obce?
Odpověď pracovníků oddělení Harmonizace interního auditu Ministerstva financí ČR na tuto otázku:„…podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o finanční kontrole“) se veřejnými příjmy myslí jakékoliv příjmy orgánu veřejné správy. Nemusí se jednat pouze o příjmy státního rozpočtu nebo rozpočtu orgánu veřejné správy. I tzv. mimorozpočtové příjmy jsou veřejným příjmem podle zákona o finanční kontrole a jako takové musí podléhat finanční kontrole (např. příjmy peněžních fondů obcí nebo krajů podle ustanovení § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Veřejným příjmem je i příjem z podnikatelské činnosti územních samosprávných celků, přestože je podnikatelská činnost sledována mimo rozpočet. Podle ustanovení § 6 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je obsahem rozpočtu (a součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku a svazku obcí) i výsledek podnikatelské činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí, který se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Stejně tak podle ustanovení § 2 písm. i) zákona o finanční kontrole jsou všechny výdaje orgánu veřejné správy veřejnými výdaji a musí podléhat finanční kontrole. Podle tohoto ustanovení se nejedná pouze o výdaje ze státního rozpočtu či z rozpočtu orgánu veřejné správy. Ale jedná se i o výdaje z peněžních fondů obcí a krajů, případně o výdaje v rámci podnikatelské činnosti (viz ustanovení § 5 a § 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Tedy v případě podnikatelské činnosti územních samosprávných celků, která se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje, jde z hlediska zákona o finanční kontrole o veřejné výdaje a veřejné příjmy a je tudíž nutné provádět v rámci jejich řízení schvalovací procesy předběžné řídicí kontroly.“
5/Má obec povinnost publikovat ve Sbírce právních předpisů i staré předpisy?
Dne 3. 2. 2021 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon č. 35/2021 Sb., o sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „zákon“) s?datem účinnosti od 1. 1. 2022. Dle tohoto zákona má územní samosprávný celek (dále jen „ÚSC“) povinnost zveřejňovat veškeré obecně závazné vyhlášky a nařízení. ÚSC mají povinnost zveřejnit ve Sbírce právních předpisů vydané právní předpisy před účinností tohoto zákona, které jsou však platné k datu účinnosti tohoto zákona, a to do tří let ode dne nabytí zákona, tedy do 1. 1. 2025. Pokud tak ÚSC neučiní, pozbude právní předpis platnosti. Toto ustanovení naleznete v § 9 zákona.
