§ 100 – Evidence pro účely daně z přidané hodnoty

(1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané

hodnoty

a) veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, a

b) u plnění jiných než podle písmene a), která nejsou předmětem daně a souvisejí s jejich daňovými povinnostmi, údaje v rozsahu obdobném rozsahu údajů, které mají povinnost vést v evidenci v případě plnění podle písmene a), která nejsou předmětem daně.

(2) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.

(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.

(4) V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

(5) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni zajistit, aby údaje podle odstavců 1 až 3 byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozději

a) ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebo

b) do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat, pokud se nejedná o údaje podle písmene a).

Ze znění předmětného ustanovení ZDPH, vč. důvodové zprávy s ním související, nevyplývá povinnost, že by plátci měli evidovat veškerá přijatá zdanitelná plnění, včetně těch, které nejsou nezbytná pro sestavení daňového přiznání, jak uvádíte. Odstavec 1, písm. b) § 100 byl pouze přesunut a přeformulován z původního § 100, odst. 3, písm. b):
(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled

a) uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně,

b) obchodního majetku.

Dle důvodové zprávy k § 100, odst. 1, písm. b) se v evidenci pro účely DPH evidují:

1. údaje odpovídající řádku 26 daňového přiznání

- využije se záznamová jednotka (dále jako „ZJ“) 260, případně 360

2. uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně jako např. poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, poskytnutí obchodního vzorku bez úplaty v rámci ekonomické činnosti (viz § 13 odst. 7)

- použije se ZJ 100 - zvláštní ZJ pro vedení evidence o plnění podle § 100, odstavce 1, písmene b) možnost zachytit v evidenci uskutečněná plnění, která nejsou předmětem daně (+ nutnost vyplněného Popisu dokladu - zdroj informací pro vedení daňové evidence a zpracování přiznání k DPH, daňové evidence a kontrolního hlášení DPH)

3. poskytnutí služby podle § 14, odst. 5, tedy pozbytí obchodního závodu,  vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu, a postoupení pohledávky

- četnost použití minimální, v případě potřeby se použije opět ZJ 100

V § 100 ZDPH přibylo nově pouze upřesnění evidování obchodního majetku (viz § 100, odst. 3 ZDPH). Nově se u obchodního majetku musí evidovat označovat také den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu, ovšem pouze u obchodního majetku nabytého po účinnosti novely, tj. od 1. 1. 2025 (nemusí se doplňovat zpětně).

Přijatá plnění, která nevstupují do daňového přiznání, např. správní poplatky, nebudou součástí evidence pro účely DPH a nebudou se uvádět s žádnou záznamovou jednotkou.