Uplatnění finanční kontroly i v případě příjmů a výdajů v rámci hospodářské činnosti obce | GORDIC
Uplatnění finanční kontroly i v případě příjmů a výdajů v rámci hospodářské činnosti obce
Abychom mohli rozhodnout, zda příjmy a výdaje z hospodářské činnosti obce podléhají zákonu o finanční kontrole, musíme nejprve vycházet z ustanovení § 6 odst. (3), zákona č. 250/2000 Sb., kde se uvádí, že:
§ 6
Obsah rozpočtu
(1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.
(2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se
a) cizích prostředků,
b) sdružených prostředků.
(3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.
Dále jsou ještě z téhož zákona podstatné definice pojmu příjmy a výdaje rozpočtu obce. Tedy:
§ 7
Příjmy rozpočtu obce
(1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména
a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,
c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,
d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,
e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,7)
f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8)
g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
h) dotace z rozpočtu kraje,
i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a správních trestů, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,
j) přijaté peněžité dary a příspěvky,
k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.
(2) Obec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
(3) Obec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
(4) Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
§ 9
Výdaje rozpočtu obce
(1) Z rozpočtu obce se hradí zejména
a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,
b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,
d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,
i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
Pojmy veřejné příjmy a veřejné výdaje jsou pak v § 2 zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole definovány takto:
h) veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a),
i) veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu8) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,
Pokud bychom to tedy měli nějak shrnout, tak:
- Jestliže organizace sleduje veškeré své příjmy a výdaje dle zákona o finanční kontrole, potom to samozřejmě není chybně, ale dle našeho názoru je to nad rámec působnosti zákona o finanční kontrole.
- Jestliže organizace sleduje dle zákona o finanční kontrole pouze rozpočtované příjmy a výdaje, potom je to dle mého mínění plně v souladu s tímto zákonem, jelikož zákon o finanční kontrole minimálně u výdajů přímo uvádí, že se má jednat o výdaje z rozpočtů ÚSC či peněžních fondů. A zákon č. 250/2000 Sb. uvádí, že příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti se sledují mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Pro příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti tak je dostačující tzv. „účetní kontrola“, tedy kontrola dle zákona o účetnictví, kde jsou vyžadovány dva podpisové záznamy (viz § 11, odst. (1), písm. f) zákona č. 563/1991 sb.):
- Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ
- Podpisový záznam osoby odpovědné za zaúčtování