Zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony byl uveřejněn v částce 37 Sbírky zákonů.

Změny zákona č. 235/2004 Sb. jsou uvedeny v ČÁSTI TŘETÍ zákona. Podle ČÁSTI JEDENÁCTÉ nabývá novela účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. od 1. 4.) s několika výjimkami. 

Diskutované výňatky z novely zákona o dani z přidané hodnoty

§ 37

Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby

Daň se vypočte jako

a) součin základu daně a sazby daně, nebo

b) rozdíl mezi

1. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a

2. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.

(Původní text „Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů.“ byl zrušen.)

K §37 se váže i přechodné ustanovení:

3. Při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby lze po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle ustanovení § 37 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Komentář GORDIC:

Tímto ustanovením dochází ke sjednocení způsobu výpočtu daně shora (tj.  že vycházím z celkové ceny včetně DPH a tu dělím na základ a daň) a zdola (vycházím ze známého základu a k němu vypočítávám daň). Zároveň je vypuštěno znění ohledně možnosti zaokrouhlovat daň na celé koruny nahoru. Přechodného ustanovení č. 3 povoluje organizaci zahájit výpočet dle § 37 kdykoliv v průběhu 6 měsíců po nabytí účinnosti zákona. Na základě konzultace ohledně přechodu na nový způsob výpočtu DPH shora byl dohodnut pro GINIS Standard tento systém:

•      parametricky zajistit, aby uživatel měl možnost určit období DPH (kontrola bude prováděna proti datumu zdanitelného plnění), od kterého má být uplatňován nový způsob výpočtu

•      Primárně bude tento parametr nastaven globálně, nicméně pro ojedinělé případy je nutné zajistit, aby systém umožňoval nastavit parametr jednotlivě pro konkrétní moduly, popř. konkrétní funkční místa

•      Počínaje obdobím 10/2019 se bude automaticky přecházet na nový způsob výpočtu, bez ohledu na nastavení parametru, počínaje tímto obdobím též automaticky vypnout možnosti zaokrouhlovat. Pokud přesto bude někdo chtít počítat „postaru“, bude tak umožněno pouze prostou editací polí, nikoliv podporou výpočtu v systému. 

GINIS Express bude řešit samostatně.

§ 37a

Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění

(1) Základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2.

(2) Je-li základ daně vypočtený podle odstavce 1

a) kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,

b) záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu, které byly uplatněny při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

(3) V případě, že základ daně podle odstavce 1 je záporný a pro výpočet daně při přijetí úplat přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění byly uplatněny různé sazby daně, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění tytéž sazby daně, a to pro tu část z přijaté úplaty, kterou vznikl nebo byl navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1; obdobně se postupuje, byly-li uplatněny různé kurzy pro přepočet cizí měny na českou měnu.

Komentář GORDIC:

Tímto ustanovením není nijak zpochybněna možnost použití pevného kurzu v průběhu období pro přepočet na cizí měnu. Určité komplikace mohou nastat v případě, kdy účetní jednotka přijala postupně zálohy v cizí měně v různých kurzech, ovšem celkové vyúčtování je na nižší částku než suma přijatých záloh a účetní jednotka je tak povinna část záloh vracet. Dle zákona o DPH musí toto vypořádání být uskutečněno dle kurzů, které byly uplatněny při přiznání daně z úplaty. Tento kurz ovšem může být odlišný od toho, který je uplatňován z hlediska zákona o účetnictví (je to zejména v případech, kdy jsou ještě nevypořádané zálohy v cizí měně na konci roku přeceňovány dle aktuálně platného kurzu).

Takto nastíněný případ považujeme za čistě hypotetický a nemáme informace o tom, že by doposud někdy nastal. Neuvažujeme tedy, že bychom pro tyto případy poskytli v našich systémech nějakou speciální podporu. Uživatel tedy musí pro sesouladění účetní a daňové evidence použít modul UCT. Jsme samozřejmě připraveni poskytnout maximální podporu v metodické oblasti.

§ 46

Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky

(1) Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud

a) pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu,

b) pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,

c) se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud

1. rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,

2. schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

3. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

d) došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,

e) bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Komentář GORDIC:

Novela zákona o dani z přidané hodnoty rozšiřuje číselník v oblasti členění nedobytných pohledávek. Počínaje obdobím 10/2019 je toto rozlišení zohledněno i ve formulářích pro kontrolní hlášení. V souvislosti s touto změnou bude upravena Metodika GORDIC. O konkrétních dopadech Vás budeme včas informovat. 

§ 76

Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši

 (6) Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích aktuálního kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem. Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.

Komentář GORDIC:

Novela zákona o dani z přidané hodnoty explicitně uvádí, že na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období je plátce povinen použít novou hodnotu koeficientu pro výpočet