218

ZÁKON

ze dne 27. června 2000

o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

a) tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen "střednědobý výhled"), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,

b) příjmy a výdaje státního rozpočtu,

c) státní finanční aktiva a pasiva,

d) finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,¹) Bezpečnostní informační služby^1a) (dále jen "organizační složka státu") a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen "příspěvková organizace"),

e) finanční kontrolu,

f) podmínky zřizování státních fondů,

g) způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,

h) hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.

§ 2

Základní ustanovení

(1) Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.²)

(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

(3) Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(4) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydat pro zpravodajské služby České republiky^2a) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření^2b).

§ 2a

Rozpočtová skladba

(1) Rozpočtová skladba je jednotným tříděním příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtů a peněžních fondů uvedených v odstavci 2. Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek.

(2) Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy, výdaje a financující položky

a) státního rozpočtu,

b) státních finančních aktiv,

c) účtů pro řízení státního dluhu,

d) rezervních fondů organizačních složek státu,

e) rozpočtů a peněžních fondů státních fondů a

f) rozpočtů nebo peněžních fondů jiných veřejných institucí podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(3) Podle rozpočtové skladby se příjmy, výdaje a financující položky třídí po schválení, při hospodaření a při uzavření rozpočtu nebo peněžního fondu uvedeného v odstavci 2.

(4) Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 3

Pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,

b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,

c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,

d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,

e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,

f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,

g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen "správci kapitol") ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,

h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na

1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,

2. účtech státních finančních aktiv,

3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank⁴) (dále jen „banka“) nebo v bankách v zahraničí,

4. účtech správců daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků³), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie^3a),

5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,

6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, samostatných běžných účtech stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),

7. účtech příspěvkových organizací,

8. účtech státních fondů a Národního fondu,

9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,

10. účtech státní organizace Správa železnic,

11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,

12. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,

13. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,

14. účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění⁴⁷), účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností⁵¹),

15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky,

16. účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci, a státních podniků; národní podnik se za státní podnik nepovažuje,

17. účtech České exportní banky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní banka, a.s., převede nebo je na ně přijme,

i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,

j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám^4a),

k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,

l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,

m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem^4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,

n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na dotační investiční akce podle písmene p) a výdajové investiční akce podle písmene r),

o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se

1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,

2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium,

3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,

4. provádějí rozpočtová opatření,

5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“),

6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,

7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených operacích za státní rozpočet,

8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů,

9. vedou věcné, časové a finanční ukazatele programového financování,

p) dotační investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, případně souvisejících výdajů poskytovaných jako dotace nebo návratné finanční výpomoci,

q) dotační neinvestiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný výhradně prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí jiných než podle písmene p),

r) výdajovou investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, popřípadě souvisejících výdajů.

§ 3a

V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systému.

§ 3b

Státní fondy, státní podniky, státní organizace Správa železnic, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, podnikové, oborové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven postupují podle § 53 odst. 7 obdobně. Pomine-li důvod, pro který byly účty podle § 53 odst. 7 zřízeny, účty zruší a peněžní prostředky převedou na účet vedený u České národní banky podřízený státní pokladně. Na státní podniky se nepoužije ustanovení § 33 odst. 8 věta třetí.

HLAVA II

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM

§ 4

Střednědobý výhled

(1) Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí ministerstvo.

(2) Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.

(3) Střednědobý výhled se sestavuje nejméně na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících z koncesí podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.

(4) Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.

§ 5

Státní rozpočet

(1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.

(2) Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.

(3) Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.

(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen "kapitola").

(5) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné.

(6) Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.

(7) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.

§ 6

Příjmy státního rozpočtu

(1) Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

a) výnosy daní včetně příslušenství,

b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,

c) výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie^5a) ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,

d) příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,

e) odvod zbývajícího zisku České národní banky,⁶)

f) odvody a penále za porušení rozpočtové kázně,

g) správní a soudní poplatky,

h) úhrady spojené s realizací státních záruk,

i) příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrti,

j) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,

k) peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,

l) výnosy z majetkových účastí státu,

m) výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,

n) penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,

o) prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,

p) prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,

q) pokuty,

r) další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.

(2) Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen "prostředky poskytnuté ze zahraničí") organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.

§ 7

Výdaje státního rozpočtu

(1) Ze státního rozpočtu se hradí

a) výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce (dále jen "finanční mechanismus"),

b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,

c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,

d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,⁷)

e) dotace spolkům⁸) a příspěvky politickým stranám,⁹)

f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,¹⁰) a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,

g) dotace státním fondům a návratné finanční výpomoci,

h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat¹¹) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,

i) dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem,

j) dotace dobrovolným svazkům obcí,

k) peněžité vklady státu do akciových společností,^11b)

l) nákup cenných papírů,

m) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,

n) vklady, příspěvky a dotace mezinárodním organizacím,

o) výdaje na realizaci státních záruk,

p) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,

r) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,

s) výdaje související s dluhovou službou,

t) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,

u) výdaje na vládní úvěry,

v) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury,

w) dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s.,

x) dotace a návratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní spolupráci^11a),

y) výdaj podle přímo použitelných předpisů Evropské unie do finančního nástroje⁴⁸) nebo fondu fondů⁴⁹) v souladu s uzavřenou dohodou o financování⁵⁰).

(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. k) až m) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.

(3) Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech.

(4) Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů příslušné kapitoly.

(5) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle odstavce 1 písm. d), e), f), h), i) a v) lze poskytovat pouze:

a) daňovému rezidentovi České republiky podle zákona upravujícího daně z příjmů,

b) daňovému rezidentovi členského státu Evropské unie jiného, než je Česká republika,

c) daňovému rezidentovi státu, pokud

1. s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,

2. s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna, nebo

3. je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo

d) daňovému rezidentovi jurisdikce, která není státem, pokud

1. s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,

2. s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,

3. je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v této jurisdikci a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo

4. vztahy k ní upravuje zákon o zamezení dvojímu zdanění.

§ 8

Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu

(1) Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy.

(2) Celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu ministerstvo stanoví na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválené vládou podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“); ministerstvo tuto částku upraví o

a) změnu prognózovaných celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů na příslušný rok upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací,

b) vliv významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud ministerstvo předpovídá v daném čtvrtletí meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy o nejméně 3 %,

c) vliv zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou ke zvýšení jeho obranyschopnosti,

d) vliv odstraňování následků živelních pohrom,

e) 0,3 % této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,

a takto určenou částku rozdělí na nekonsolidované celkové výdaje státního rozpočtu a celkové výdaje jednotlivých státních fondů a uvede nekonsolidované výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu; jakékoliv odchýlení od rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí schválené vládou musí být řádně odůvodněno.

(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování dotačních investičních akcí předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.

(4) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.

(5) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 4 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.

(6) Na základě návrhů schválených podle odstavce 4, nebo určených podle odstavce 5, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 4 návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému.

(7) Dojde-li v období od rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny podle odstavce 4 do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně z důvodu navýšení platů nebo z důvodu předpokládaného přijetí prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů ke změnám v návrhu rozpočtu kapitol uvedených v odstavci 4, může být návrh rozpočtu těchto kapitol změněn po dohodě jejich správců s ministerstvem.

(8) Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.^11d)

§ 8b

Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu

(1) Na základě částky určené podle § 8 odst. 2 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejím dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo pro

a) návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,

b) návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,

c) účely sdělení podle odstavce 2 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů.

(2) Ministerstvo oznámí částky podle odstavce 1 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.

(3) Na základě částek oznámených podle odstavce 2 vypracují

a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,

b) pro návrh střednědobého výhledu

1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,

2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů

a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.

(4) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.

§ 9

Rozpočtové provizorium

(1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů rozpočtového provizoria.

(2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému.

(3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.

(4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu.

(5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.

(6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.

(7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.

§ 10

Kapitoly

(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy¹²) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.

(2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.

(3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.

(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.

(5) Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, s výjimkou výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o státním rozpočtu a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv. Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, případně dalších účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních finančních aktiv je ministerstvo.

§ 11

Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé

Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.¹³)

§ 11a

Plnění závazků vyplývajících z práva Evropské unie, týkajících se jejích vlastních zdrojů

Systém vlastních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

HLAVA III

ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU

Díl 1

Účast státního rozpočtu na financování programu

§ 12

Programy

(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle; program může být realizován prostřednictvím

a) dotací nebo návratných finančních výpomocí,

b) výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě, že se nejedná o dotace nebo návratné finanční výpomoci podle písmene a), nebo

c) dalších souvisejících neinvestičních výdajů na základě rozhodnutí správce kapitoly.

(2) Programy se mohou skládat z

a) dotační investiční akce,

b) dotační neinvestiční akce, nebo

c) výdajové investiční akce.

(3) Dokumentace programu obsahuje

a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,

b) bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů a

c) specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a kritéria vyhodnocení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků.

(4) Dokumentace programu nemusí být vypracována, obsahuje-li program výhradně dotační neinvestiční akce.

(5) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v rozpočtovém systému.

(6) Z rozpočtového systému jsou předávány údaje do centrální evidence dotací podle § 75b odst. 1.

(7) Registraci dotační investiční akce a výdajové investiční akce v rozpočtovém systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.

(8) Registraci akce podle odstavce 7 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c) a změnu závazně určených ukazatelů akce lze provést jen se souhlasem ministerstva.

(9) Evidence dotačních neinvestičních akcí v programech, které obsahují výhradně dotační neinvestiční akce, obsahuje identifikaci programu, do něhož je akce zařazena, údaje podle § 14 odst. 4 písm. a) až e) a stejnopis rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo stejnopis dohody o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

§ 13

Účast státního rozpočtu na financování programu

(1) Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí

a) výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,

b) poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.

(2) Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu

a) vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem,

b) ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než částka stanovená prováděcím právním předpisem.

(3) Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na

a) individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem,

b) systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,

c) individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem,

d) systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,

e) návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.

(4) Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v rozpočtovém systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy obsahující výhradně dotační neinvestiční akce.

(6) Na dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce uskutečňované v rámci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů se použijí ustanovení týkající se dotačních neinvestičních akcí. Věta první se nevztahuje na dotační investiční akce podle § 54 odst. 1 písm. b).

(7) Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).

Díl 2

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí

§ 14

(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").

(3) Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje

a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),

b) požadovanou částku,

c) účel, na který chce žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel o dotaci“) žádané prostředky použít,

d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo,

e) je-li žadatel o dotaci právnickou osobou:

1. informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,

2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

3. informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.

f) další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a

g) identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.

(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,

b) název a adresu poskytovatele,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,

g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,

h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6) a jejich označení podle § 44 odst. 4,

i) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).

(5) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

(6) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální, jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví

a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce,

b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů nebo

c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce nebo jejich část.

(7) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité.

(8) Odstavec 5 a přiměřeně odstavce 6 a 7 se použijí též pro poskytování dotací z Národního fondu.

(9) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). Věta první se nevztahuje na dotaci, která byla příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.

(10) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu¹⁶) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(11) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do jednoho měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na příjmový účet poskytovatele.

§ 14a

(1) Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.

(2) K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci přejít.

(3) Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se použije obdobně.

(4) Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.

(5) Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci mají přejít, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s přechodem práv a povinností.

(6) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.

§ 14b

Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce vrátit vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc nebo její část v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí, nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty.

§ 14c

Nemá-li příjemce dotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o dotaci nebo návratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce vyplacenou dotaci nebo návratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode dne, kdy prostředky dotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve vybraných bankách (§ 16 odst. 2).

§ 14d

(1) Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu rejstříku, že

a) vrátila dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14c,

b) byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5, nebo

c) byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.

(2) Právní nástupce příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.

(3) Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob, právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech a příspěvkových organizací.

§ 14da

(1) Jestliže při koupi obchodního závodu uskutečňované podle občanského zákoníku mají prodávající i kupující zájem, aby byly na kupujícího převedeny práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, je příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci povinen požádat o souhlas s převodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci jejího poskytovatele.

(2) K žádosti podle odstavce 1 přiloží příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci kupní smlouvu a prohlášení, že i po převodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován.

(3) Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit. Současně stanoví lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené lhůtě, poskytovatel žádost zamítne. Ustanovení § 14b se použije obdobně.

(4) Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s převodem práv a povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí obsahovat i označení osoby, na kterou se práva a povinnosti z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci převádějí, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s převodem práv a povinností.

(5) Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li koupí obchodního závodu ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.

(6) Ustanovení § 14b, 14c a § 14d odst. 2 se použijí na převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace při koupi obchodního závodu obdobně.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují na příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva.

§ 14e

(1) Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).

(2) Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.

(3) V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.

(4) Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách.

(5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad.

(6) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace.

§ 14f

(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě²²) v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní porušil podmínku,

a) za které byla dotace poskytnuta,

b) u níž poskytovatel podle § 14 odst. 5 stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace, a

c) jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.

(2) V rozsahu, v jakém příjemce dotace ve stanovené lhůtě provedl opatření k nápravě podle odstavce 1 nebo vrátil ve stanovené lhůtě dotaci nebo její část podle odstavce 3, má se za to, že v období ode dne porušení podmínky podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b), v období ode dne porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem do dne provedení opatření k nápravě nebo vrácení dotace ve stanovené lhůtě nedošlo k porušení rozpočtové kázně.

(3) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní

a) porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i), nebo

b) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.

(4) Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotace nebo její části musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5.

(5) Vrácená dotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.

(6) Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení dotace nebo její části přijímá poskytovatel na účet cizích prostředků a poté ji rozdělí a zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.

(7) Poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příslušný finanční úřad o

a) vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a o vydání výzvy k vrácení dotace,

b) tom, jak bylo na výzvu reagováno.

§ 14g

Vedení řízení

Řízení vede poskytovatel. Poskytovatel může některé činnosti přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou; pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně. Nelze však převést vyhlášení výzvy podle § 14j a vydání rozhodnutí.

§ 14h

Doručování rozhodnutí o zamítnutí žádosti

Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá, lze doručit veřejnou vyhláškou, a to pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 14i

Účastník řízení

Účastníkem řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je pouze žadatel o dotaci.

§ 14j

Výzva k podání žádosti

(1) Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obsah výzvy musí být přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f).

(2) Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci dále obsahuje informace o možnosti postupu podle § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a 14p.

(3) K žádosti o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podané před zveřejněním výzvy se nepřihlíží.

(4) Poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že

a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti,

b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti,

c) žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1,

d) žádost je v rozporu s věcným zaměřením výzvy k podání žádosti.

§ 14k

Odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úprava žádosti

(1) Trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

(2) Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.

(3) Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu.

(4) Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel žadateli o dotaci doporučit úpravu žádosti, lze-li předpokládat, že upravené žádosti bude zcela vyhověno; vyhoví-li žadatel o dotaci tomuto doporučení, posuzuje poskytovatel upravenou žádost.

§ 14l

Zemřel-li žadatel o dotaci nebo zanikl-li žadatel o dotaci přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, poskytovatel řízení zastaví, není-li ve výzvě podle § 14j stanoveno jinak.

§ 14m

Rozhodnutí

(1) Poskytovatel rozhodnutím

a) zcela poskytne dotaci nebo návratnou finanční výpomoc,

b) zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo

c) dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne.

(2) Je-li dotace nebo návratná finanční výpomoc zcela nebo zčásti poskytnuta, obsahuje výroková část rozhodnutí náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. c) až h) a může obsahovat náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. i) a v § 14 odst. 5 až 7.

§ 14n

Lhůta pro vydání rozhodnutí

(1) Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá, poskytovatel vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou finanční prostředky na základě výzvy podle § 14j poskytnuty.

(2) Den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je považován za den poskytnutí veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu.

§ 14o

Změna rozhodnutí

Postupem podle § 14g až 14i, 14l a 14m může poskytovatel rozhodnout na základě žádosti příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci o změně práv a povinností uvedených v § 14 odst. 4 písm. c), e) až i).

§ 14p

Nové rozhodnutí

Žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, která byla pravomocně zcela nebo zčásti zamítnuta, lze novým rozhodnutím zcela vyhovět, případně zčásti vyhovět a ve zbytku ji zamítnout, souhlasí-li s tím žadatel o dotaci. Takovému rozhodnutí může předcházet postup upravený v § 14k odst. 3 a 4.

§ 14q

Vztah ke správnímu řádu

(1) V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.

(2) Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.

§ 15

(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může poskytovatel zahájit, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci

a) k vázání prostředků státního rozpočtu,

b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,

c) ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo

d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k zahájení daňové kontroly, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně,

e) k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení^16a) nebo o prozatímním navrácení^16b) veřejné podpory,

f) ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce³⁴); odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním,

g) ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci byl spáchán trestný čin, nebo

h) ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím peněžních prostředků získaných dotací nebo návratnou finanční výpomocí byl spáchán trestný čin.

(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Bylo-li poskytovatelem rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), není možné uložit příjemci vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.

(4) Nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci zaniká příjemci nárok na jejich výplatu.

(5) Při odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů podle odstavce 1 písm. b) až h) vzniká příjemci povinnost vrátit poskytovateli z jeho účtu již odeslanou část dotace nebo návratné finanční výpomoci.

Díl 3

Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu

§ 16

(1) Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů^16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.

(2) Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou

a) účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,

b) podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,

c) podmínkou čerpání prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních mechanismů,

d) hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,

se mohou poskytovat formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bank na základě smluv uzavřených s těmito bankami ministerstvem.

(3) Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankou ministerstvo vyhláškou.

Díl 4

Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci

§ 17

Dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem o dotaci (dále jen "dohoda"), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.

Díl 5

Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích

§ 18

Na poskytování informací ministerstvu o dotacích a návratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.¹⁷)

Díl 6

Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků

§ 19

(1) Kritéria pro výpočet výše dotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí, s výjimkou dotačních investičních akcí, se poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.

HLAVA IV

HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ A DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU

§ 20

Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.

(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy a dobrovolné svazky obcí jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.

(5) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.¹⁶)

(6) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 21

Účelovost prostředků státního rozpočtu

(1) Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.

(2) Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a).

(3) Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.

(4) Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí.

HLAVA V

ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA

§ 22

Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných

(1) Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.

(2) Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.

(3) Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).

Rozpočtová opatření

§ 23

(1) Rozpočtovým opatřením se rozumí

a) přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,

b) povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,

c) vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,

d) souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,

e) snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,

f) snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.

(2) Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v rozpočtovém systému podle § 25 odst. 9.

§ 24

(1) Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může

a) povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,

b) povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,

c) provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3,

d) bez dopadu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol státního rozpočtu ve výši částky převedené z rezervních fondů organizačních složek státu podle § 48 odst. 7, jestliže mají být použity pro jinou organizační složku státu, nebo na jiný účel,

e) povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným ukazatelem státního rozpočtu,

f) povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,

g) povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.

(2) Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.

(3) Povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

(4) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a výdaje spolufinancované z finančních mechanismů budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie , dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.

(5) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku.

(6) Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.

(7) O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.

(8) Rozpočtová opatření podle odstavců 1 a 4 a podle § 25 odst. 1 písm. d) a snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. c) týkající se kapitol Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.

§ 24a

Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity, případně může při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně.

§ 25

(1) Organizační složky státu jsou

a) oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,

b) oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3), o použití úspor z minulých let (§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,

c) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou daňových příjmů v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou, příjmů z prodeje emisních povolenek, příjmů z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z pokut nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,

d) povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda,

e) povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu; vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního fondu podle § 7 odst. 4,

f) povinny vázat částku, která nebyla ze státního rozpočtu vydána z důvodu započtení nebo směny, nebyl-li rozpočet organizační složky státu sestaven tak, že se započtením nebo směnou počítal.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.

(3) Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.

(4) Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(5) Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.

(6) Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.

(7) Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.

(8) Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(9) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému.

(10) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.

(11) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.

§ 25a

(1) Organizační složky státu jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu na služební příjmy, služební platy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, které odpovídají volným místům

a) státních zaměstnanců odměňovaných podle zákona o státní službě,

b) zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce,

c) příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a

d) vojáků z povolání odměňovaných podle zákona o vojácích z povolání.

(2) Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede, bylo-li příslušné místo podle odstavce 1 volné všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci; prostředky státního rozpočtu podle odstavce 1 se však nevážou za kalendářní měsíc tomuto kalendářnímu měsíci bezprostředně předcházející, ve kterém bylo příslušné místo podle odstavce 1 rovněž volné všechny kalendářní dny.

(3) Za volné místo se pro účely tohoto zákona

a) považuje místo, které lze obsadit státním zaměstnancem, zaměstnancem, příslušníkem bezpečnostního sboru nebo vojákem z povolání a které je rozpočtově zabezpečeno,

b) nepovažuje místo neobsazené z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo neschopnosti ke službě.

(4) Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede do patnáctého pracovního dne v měsíci, který následuje po skončení kalendářního čtvrtletí. Vázání za měsíce říjen a listopad se provede do patnáctého pracovního dne v prosinci. Za měsíc prosinec se vázání neprovádí.

(5) Vázání prostředků státního rozpočtu organizační složka státu provede podle odstavce 1 písm. a) až c), a to ve výši odpovídající prvnímu platovému stupni platové třídy odpovídající volnému místu. U volných míst podle odstavce 1 písm. d) provede organizační složka státu vázání prostředků státního rozpočtu na služební platy odpovídající druhému nejnižšímu služebnímu tarifu stanovenému vládou podle zákona o vojácích z povolání.

(6) Vázané prostředky uvedené v odstavci 1 mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí na jiné účely, než byly původně rozpočtovány. Vázané prostředky podle odstavce 1 rozpočtované na služební příjem, služební platy nebo platy související s financováním programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí i na účely, na které byly původně rozpočtovány. O použití prostředků podle vět první a druhé v kapitolách uvedených v § 8 odst. 4 rozhoduje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.

§ 26

(1) Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou

a) druh rozpočtového opatření podle § 23 odst. 1 písm. a) a c) až f),

b) výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,

c) podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,

d) v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,

e) v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,

f) v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,

g) název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu,

h) aktualizované údaje rozpočtového systému.

(2) Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity. Může také stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň. V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 5 obdobně. V případě, že se při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření. Obdobně postupuje organizační složka státu, která určuje účel nebo podmínky, za kterých mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.

(3) Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce 2, může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu je organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a odst. 1.

§ 27

Vládní rozpočtová rezerva

(1) Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných, avšak v zákoně o státním rozpočtu neobsažených výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.

(2) O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.

(3) O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.

HLAVA VI

STÁTNÍ FONDY

§ 28

(1) Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.

(2) V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.

(3) Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.

(4) Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

(5) Název státního fondu musí obsahovat označení "státní fond".

(6) Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.

HLAVA VII

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU

§ 29

Státní závěrečný účet

(1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.

(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.

(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.

(4) Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

§ 30

Návrh státního závěrečného účtu

(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.

(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování dotačních investičních akcí předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.

(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a státních fondů.

(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.

(6) Je-li schodek státního rozpočtu odlišný od schodku stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Přebytek státního rozpočtu se použije na snížení státního dluhu.

HLAVA VIII

MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ STÁTNÍ ROZPOČET

§ 31

Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu

(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu¹⁸) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.

(2) Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.

(3) Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.

§ 32

Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu

(1) Po vyhlášení válečného stavu¹⁹) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.

(2) Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.

HLAVA IX

ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA

Díl 1

Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu

§ 33

Správa peněžních prostředků státní pokladny

(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).

(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby podle zákona upravujícího platební styk. Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, pokud jsou souhrnné účty zřízeny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.

(3) Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.

(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.

(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.

(6) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.

(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 jsou výdajem státního rozpočtu.

(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti.

(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.

(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky^2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.

(11) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 až 17 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9. Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17.

§ 33a

(1) Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu ze základního registru obyvatel údaje, kterými jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil.

(2) Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

d) rodné číslo,

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, podle zvláštního právního předpisu.

(3) Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Ministerstvu jsou poskytována pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu od organizačních složek státu čísla účtů příjemců prostředků ze státního rozpočtu společně s identifikací příjemců těchto plateb.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 34

Řízení likvidity státní pokladny

(1) Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu^11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.

(2) Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.

(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 6 tím není dotčeno.

(4) Před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervovaných peněžních prostředků může organizační složka státu měnit nebo může rezervaci zrušit.

(5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.

(6) Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h); ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.

(8) Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje se za určitou dobu, v rámci rozpočtového roku mohou sečíst a vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v bankách v zahraničí vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj.

§ 35

Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu

(1) Ministerstvo je v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněno

a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,

b) organizovat trh se státními dluhopisy,

c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování²⁰),

d) vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí vedenou na účtech vlastníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,

e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,

f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo zaknihovaných cenných papírů, nebo

g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky. Činnost podle odstavce 1 písm. d) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat osoba oprávněná vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.

(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.

(5) Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona Česká republika, majitelům účtů podle § 3 písm. h), s výjimkou organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které nejsou zdravotnickými zařízeními, a dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.

(6) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5 a podle § 35a odst. 4 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.

(7) Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5, za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.

§ 35a

(1) Ministerstvo je oprávněno přijmout na základě rozhodnutí vlády za Českou republiku úvěr od Evropské investiční banky, Rozvojové banky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce na financování konkrétních programů nebo projektů.

(2) Smlouvu o úvěru podle odstavce 1 sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí. K výkonu práv a povinností České republiky ze smlouvy o úvěru a k hospodaření s peněžními prostředky z přijatého úvěru je příslušné ministerstvo.

(3) Prostředky získané úvěrem lze použít v roce přijetí na úhradu výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány. V letech následujících po roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z prostředků získaných úvěrem rozpočtovány.

(4) Rozhodne-li tak vláda, je ministerstvo oprávněno prostředky získané úvěrem použít v souladu s § 35 odst. 6 na poskytování zápůjček a úvěrů státním fondům a případně i dalším osobám, a to na financování konkrétních programů nebo projektů.

§ 35b

Ustanovení § 14 odst. 1 a § 14 odst. 3 až 7 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí při

a) provádění financujících operací v české a cizí měně a sjednávání obchodů s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik,

b) převodech mezi účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách nebo v zahraničních bankách vedených v cizí měně a při sjednávání obchodů s cizí měnou pro účely řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu,

c) ukládání nebo investování přebytků peněžních prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny nebo při sjednávání krátkodobých zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle § 34 odst. 3,

d) sjednávání přijetí nebo poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35 odst. 5 a

e) sjednávání poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35a odst. 4.

Díl 2

Státní finanční aktiva a pasiva

§ 36

(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.

(2) Státními finančními aktivy jsou

a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem²¹),

b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit některý správce kapitoly,

c) pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,

d) jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.

(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bank nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a § 35 odst. 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.

(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) O použití státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se § 14 až 15 s výjimkou § 14j použijí obdobně.

(6) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva^21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva^21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.

(7) Státními finančními pasivy jsou

a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastní dluhopisy poskytnuté státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytnutých v cenných papírech a vlastní dluhopisy, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu,

b) dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému vlastník státních dluhopisů požádal o jejich splacení před stanoveným datem splatnosti v souladu s příslušnými emisními podmínkami a způsobem těmto emisním podmínkám odpovídajícím, a to maximálně po dobu, než dojde k promlčení práva spojeného s dluhopisy ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé,

c) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,

d) dluhy ze státem vystavených směnek,

e) dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí evidovaných ve státních finančních aktivech.

(8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až d) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. Státní dluh v cizí měně se oceňuje kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu.

(9) Ministerstvo sděluje Národní rozpočtové radě výši rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, která se vyjádřená jako procentní podíl na hrubém domácím produktu odečítá od výše dluhu sektoru veřejných institucí.

(10) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.

HLAVA X

HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU

§ 37

Národní fond

(1) Národní fond je souhrn

a) peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu^4a),

b) peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility),

c) peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich a

d) peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie.

(2) Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Ministerstvo koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto prostředky.

(3) Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z mezinárodní smlouvy.

(4) Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.

(5) Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.

(6) Při poskytování dotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 až 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.

§ 38

Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44 a 44a.

(2) Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].

(3) Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.

(4) Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Evropskou komisí za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.

(5) Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.

HLAVA XI

FINANČNÍ KONTROLA

§ 39

(1) Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.

(2) Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu²²) (dále jen "finanční kontrola").

(3) Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější.

§ 43

Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.²²)

HLAVA XII

PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ

§ 44

(1) Porušením rozpočtové kázně je

a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,

b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,

c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,

d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,

e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,

f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,

g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 11 a § 52 odst. 4,

h) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,

i) nevrácení prostředků podle § 14 odst. 7 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu,

j) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,

k) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu kraje v rámci finančního vypořádání, na účet cizích prostředků příslušného správce kapitoly nebo na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75,

l) neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie; za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu.

(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na

a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,

f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,

g) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,

h) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,

i) prostředky uhrazené ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,

j) ostatní prostředky státního rozpočtu,

k) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.

(3) Peněžními prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,

b) podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,

c) podle odstavce 2 písm. j) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),

d) podle odstavce 2 písm. k) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).

(4) Organizační složka státu označí za peněžní prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,

c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,

e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla,

g) podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,

h) podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene g), které poskytla.

(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,

b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,

c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,

d) podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.

(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].

§ 44a

(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. j),

2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,

3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),

b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,²³) mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).

(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Státní fond, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Příjemce dotace, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. l), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. k), nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i), j) nebo k),

b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),

e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).

(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí

a) v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,

b) v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,

c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

(5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.

(6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1000 Kč.

(7) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

(8) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

(9) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.

(10) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

(11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu^24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Orgány Finanční správy České republiky poskytují na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(12) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).

(13) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,

b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,

c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

HLAVA XIII

HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ

Díl 1

Hospodaření organizačních složek státu

§ 45

(1) Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon nebo zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi stanovenými jí zákonem.

(2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).

(3) Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního předpisu^24b). Mimorozpočtové zdroje, s výjimkou prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb určené na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku se používají přímo; přímo se používají i prostředky zvláštních účtů k účelům stanoveným zákonem upravujícím činnost Správy státních hmotných rezerv.

(4) Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.

(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.

(6) Organizační složka státu zřizuje účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.²⁵) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí.

(7) Organizační složka státu může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů.

(8) Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede organizační složka státu neprodleně veškeré peněžní prostředky na svůj příjmový účet a účty neprodleně zruší. Ustanovení § 49 odst. 7 není dotčeno.

(9) Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.

(10) Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, platy zaměstnanců a státních zaměstnanců organizační složky státu a s nimi související výdaje, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.

(11) Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo je nepochybné, příjmem které organizační složky státu mají být, odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(12) Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty, a o prostředky přijaté ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.

(13) Ministerstvo zřídí účet u České národní banky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské unie^25a).

§ 46

(1) Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve 2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc prosinec.

§ 47

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,

b) profilujícími výdaji výdaje

1. na platy státních zaměstnanců⁴²),

2. na platy a ostatní platby za provedenou práci⁴³) kromě platů státních zaměstnanců,

3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie,

4. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů,

5. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,

6. na programy podle § 13 odst. 3,

7. účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,

8. na výzkum a vývoj^25b),

9. na sociální dávky^25c),

c) neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),

d) nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku.

(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.

(3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.

(4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů sestupně na

a) nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů, kterými jsou nároky z nespotřebovaných výdajů

1. na platy státních zaměstnanců⁴²),

2. na platy a ostatní platby za provedenou práci⁴³) kromě platů státních zaměstnanců,

3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programů a projektů,

4. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů,

5. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,

6. na programy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých programů,

7. účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle stanovených účelů,

8. na výzkum a vývoj^25b),

b) nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.

(5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na neprofilující výdaje; na profilující výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.

(6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují

a) o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů,

b) o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,

c) o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,

d) o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již nepoužije,

e) u profilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich narozpočtování.

(7) Za každý měsíc se v rozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví ministerstvo vyhláškou.

(8) Nárok nevzniká

a) není-li vykázán za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 za leden běžného roku,

b) u profilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 9.

§ 47a

(1) Nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty Armády České republiky podle zákona upravujícího financování obrany České republiky lze použít na tyto strategické projekty i v jiných programech podle § 13 odst. 3, než ze kterých vznikly.

(2) Pro nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty uvedené v odstavci 1 se nepoužije ustanovení § 47 odst. 6 písm. c).

§ 48

(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:

a) rezervní fond,

b) fond kulturních a sociálních potřeb.

(2) Zdrojem rezervního fondu jsou

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,

c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,

d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona⁴⁵).

(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na

1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,

2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,

c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,

d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona⁴⁵).

(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že

a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,

b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,

c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,

d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla⁴⁶).

(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.

(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.

(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).

(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.

§ 49

(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat zápůjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Zápůjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.²⁶) Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů³⁵).

(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Podle věty první a druhé nemusí organizační složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem a u předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba. Při financování potřeb výdajových investičních akcí je výše záloh a období, na které se zálohy poskytují, stanovena správcem rozpočtové kapitoly.

(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.

(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.

(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.

(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o

a) prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,

b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,

c) náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.

(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.

(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.

§ 50

(1) Organizační složka státu financuje výdajové investiční akce ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.

(2) Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu, prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, prostředky přijaté ze zvláštních účtů vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu z příjmového nebo výdajového účtu státního rozpočtu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.

§ 51

Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu

(1) Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(2) Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet. Tato povinnost se netýká příjmů, které organizační složka státu přijala v hotovosti poslední pracovní den rozpočtového roku a které nelze připsat na její příjmový rozpočtový účet ze závažných provozních důvodů.

(3) Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

§ 52

(1) Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na běžné účty, které je možné zřídit u bank v zahraničí.

(2) Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.

(3) Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu²⁷).

(4) Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.

(5) Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.

(6) Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat.

(7) Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají.

Díl 2

Hospodaření příspěvkových organizací

§ 53

(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem²⁸) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.

(2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

(3) Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při použití prostředků z dotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.

(4) Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.

(5) Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.

(6) Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.

(7) Příspěvková organizace může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Stejně postupuje také příspěvková organizace mající zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty u zahraničních bank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb.

(8) Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede příspěvková organizace neprodleně veškeré peněžní prostředky do České národní banky na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti, a účty zruší.

§ 54

(1) Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou

a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,

b) individuální a systémové dotace na financování dotačních investičních akcí,

c) návratná finanční výpomoc,

d) odvod z odpisů,

e) dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

f) dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů.

(2) Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.

(3) Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.

(4) Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.

(5) Odvod odpisů může zřizovatel stanovit

a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,

b) jestliže uvažuje o jejím zrušení,

c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.

(6) Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.

(7) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. b), e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.

§ 55

(1) Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.

(2) Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen "zhoršený hospodářský výsledek"), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí

a) z rezervního fondu příspěvkové organizace,

b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,

c) ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen "zlepšený hospodářský výsledek") příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.

(3) Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.¹)

(4) V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, a na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví. Ustanovení odstavců 2 a 3 se dále nevztahují na příspěvkové organizace, u nichž byl zhoršený hospodářský výsledek způsoben bezúplatným převodem majetku z důvodu plnění povinností podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi⁵²).

§ 56

(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:

a) rezervní fond,

b) fond reprodukce majetku,

c) fond odměn,

d) fond kulturních a sociálních potřeb.

(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:

a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,

b) do fondu reprodukce majetku do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,

c) do rezervního fondu bez omezení.

(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.

(4) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

§ 57

(1) Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů, z prostředků převedených podle § 54 odst. 7 a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Prostředků rezervního fondu lze použít

a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,

b) k úhradě sankcí,

c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,

d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,

e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.

(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.

(4) Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.

§ 58

(1) Fond reprodukce majetku se tvoří

a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,¹⁶)

b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,

c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,

d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,

e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,

f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.

(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá

a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,

b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,

c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.

(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.

(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.

(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.

§ 59

(1) Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.

(2) Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.²⁹)

§ 60

Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.

§ 61

Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále

a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,

b) z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.

§ 62

(1) Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.

§ 63

(1) Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.

(2) Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku.

Díl 3

Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací

§ 64

(1) Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.

(2) Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.

§ 65

Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb

(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

§ 66

Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových organizací

(1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.

(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na pozemku nebo ve stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.

§ 67

Poskytování záloh zaměstnancům

(1) Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování

a) v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo

b) ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.

(2) Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.

(3) Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.

(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle zákoníku práce²⁷).

(5) Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.³⁰)

§ 68

Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování

(1) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování

a) pořízení a technické zhodnocení majetku,

b) výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.

(2) Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(3) V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle odstavce 1 písm. b).

(4) Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 % z částky vypočítané podle odstavce 3, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje i v případě, kdy zaměstnanec organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace je ubytován v ubytovacím zařízení, se kterým hospodaří jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace než jeho zaměstnavatel.

§ 69

Stravování a stravovací služby

(1) Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro

a) zaměstnance v pracovním poměru,

b) státní zaměstnance podle zákona o státní službě,

c) příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru,

d) vojáky z povolání,

e) soudce,

f) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.

(2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též

a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b) zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(3) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též

a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,

b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.

(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.

(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.

(6) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.

(7) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(8) Za dobu, za níž vzniklo zaměstnanci v příslušném dni právo na poskytnutí stravného podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady, nelze postupovat podle odstavců 1 až 6 ani podle vyhlášky vydané na základě zmocnění obsaženého v odstavci 7.

§ 70

Pojištění

(1) Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky se kterým hospodaří, a to se souhlasem zřizovatele.

(2) Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.

(3) Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost^30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.

(4) Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon³¹) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.

HLAVA XIV

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 73

Poskytování státních záruk

Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.

§ 74

Ručení státu

Za dluhy příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.

§ 75

Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Ustanovení § 14 odst. 9 věty druhé není větou první dotčeno.

§ 75a

Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obce a některé státní fondy a které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtu státního rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis.³³)

§ 75b

(1) Centrální evidence dotací je evidenční systém, v němž se zpracovávají údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv nebo z Národního fondu. Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, popřípadě tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Součástí údajů o příjemci, který je fyzickou osobou, je rodné číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Centrální evidenci dotací vede Generální finanční ředitelství. Generální finanční ředitelství správnost ani úplnost zaznamenaných nebo přenesených údajů neprověřuje.

(3) Údaje evidované v centrální evidenci dotací jsou uchovávány po dobu 20 let od 1. ledna roku následujícího po dni poskytnutí prostředků příjemci. Po uplynutí této lhůty jsou údaje odstraněny.

Přechodná ustanovení

§ 76

O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.

§ 77

(1) Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. Pro změnu podmínek, za kterých byly do 31. prosince 2000 poskytnuty dotace rozhodnutím poskytovatele, se použije § 14o obdobně.

(2) V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.

§ 78

Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.

§ 79

Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 80

Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.

HLAVA XV

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 81

Zrušují se:

1. Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),

2. zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,

3. zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,

4. zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,

5. zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb.

§ 84

V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů

§ 85

V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., se čl. III zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

§ 86

V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 117/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se část čtvrtá zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů

§ 87

V zákoně č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 516/1992 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se čl. I zrušuje.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

§ 88

V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se čl. XV zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí

§ 89

V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se čl. VII zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

§ 90

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 479/2003 Sb. Čl. II

1. Do dne ukončení realizace společných programů v České republice, které byly zahájeny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, zahrnuje Národní fond i peněžní prostředky, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci těchto programů, a peněžní prostředky, které se zavázaly pro realizaci těchto programů poskytnout jiné zahraniční zdroje, státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a další veřejné zdroje a soukromé zdroje, pokud není prokázáno užití těchto peněžních prostředků na stanovený účel.

2. Ohledně prostředků podle bodu 1 ministerstvo není platebním orgánem, ale prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České republiky a Evropských společenství a rozhoduje o peněžních prostředcích soustředěných v Národním fondu v souladu se závazky spojenými s přijímáním těchto peněžních prostředků.

3. Na prostředky převedené do rezervního fondu organizační složky státu do 31. prosince 2003 se vztahují dosavadní právní předpisy.

4. Ustanovení § 75 rozpočtových pravidel ve znění tohoto zákona se použije poprvé při finančním vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem za rok 2004.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 482/2004 Sb. Čl. II

1. Právní vztahy vzniklé podle rozpočtových pravidel účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona z neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2. Peněžní prostředky, které jsou v rezervním fondu organizační složky státu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona použijí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 377/2005 Sb. § 54

Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 130/2006 Sb. Čl. V

Práva a povinnosti, které stanovily:

a) Postup při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství ze dne 7. července 1995, MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000,

b) Dodatek k postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje bonifikace na 50 % (resp. 30 %), ze dne 28. května 1998, (MF ČR č.j.: 195/38353/97 a MZe ČR č.j.: 1811/97-3000),

c) Pokyn k udělení výjimek k přiznání bonifikace a k rozložení a odložení splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně ze dne 27. října 1998, (MF ČR č.j.: 195/76442/1998 a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000),

d) Podmínky k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), k Dodatku k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se zvyšuje bonifikace na 50 % (resp. 30 %) (MF ČR č.j.: 195/38353/97 a MZe ČR č.j.: 1811/97-3000), k Doplňku k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí a poskytování bonifikací v resortu zemědělství (MF ČR č.j.: 195/24220/1995 a MZe ČR č.j.: 1148/95-3000), kterým se umožňuje rozložení nebo odložení splátek návratných finančních výpomocí o další 1 až 2 roky (MF ČR č.j.: 195/54401/1998 a MZe ČR č.j.: 2374/98-3000), k Postupu při úpravě splátkových kalendářů návratných finančních výpomocí u příjemců postižených povodněmi v červenci 1997 (MF ČR č.j.: 195/84465/1997 a MZe ČR č.j.: 3726/97-3000), k Pokynu k udělení výjimek k přiznání bonifikace a k rozložení, odložení splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně (MF ČR č.j.: 195/76442/1998 a MZe ČR č.j.: 3146/98-3000), kterými se umožňuje ještě další rozložení nebo odložení splátek návratných finančních výpomocí o 1 až 3 roky, zvyšuje se bonifikace a prodlužuje se platnost a upravuje se znění Pokynu ze dne 20. listopadu 2000, MZe č.j.: 2844/2000-1000 a MF č.j.: 195/105129/2000,

se považují za platně vzniklé. Za platně vzniklé se považují i práva a povinnosti vyplývající z dodatků ke smlouvám uzavřeným na základě tohoto postupu, dodatku, pokynu a podmínek. Plnění podle těchto smluvních ujednání se považují za platně uskutečněná.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 26/2008 Sb. Čl. II

1. Organizační složka státu, jejíž mimorozpočtové účty fondů nejsou vedeny u České národní banky, zřídí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převede na ně prostředky z dosavadních účtů a dosavadní účty poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně.

2. Peněžní prostředky vedené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona na zvláštním účtu důchodového pojištění a výnosy dividend vedené z rozhodnutí vlády na zvláštním účtu státních finančních aktiv jako prostředky pro důchodovou reformu převede správce kapitoly Operace státních finančních aktiv neprodleně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona na účet rezervy pro důchodovou reformu a dosavadní účty poté zruší.

3. Pro vynakládání výdajů ze státního rozpočtu na příspěvky fyzickým osobám poskytované podle nařízení vlády, která nabyla účinnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí § 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Peněžní prostředky v rezervních fondech organizačních složek státu převedené do nich podle § 47 rozpočtových pravidel ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se používají podle dosavadních právních předpisů. Jestliže v rezervním fondu organizační složky státu jsou prostředky účelově určené podle § 48 odst. 3 písm. e) bod 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které na stanovený účel už není možné použít, podléhají tyto prostředky finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém organizační složka státu toto mohla zjistit.

5. Organizační složka státu nemůže překročit rozpočet výdajů podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, před vyčerpáním peněžních prostředků ve svém rezervním fondu určených na stejné výdaje.

6. Prostředky soustředěné ve fondu státních záruk se nejpozději do 30 dnů následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

7. Do ukončení financování opatření v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství jsou peněžní prostředky pro jeho realizaci součástí Národního fondu.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 30/2011 Sb. Čl. VIII

1. Řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla Ministerstvem financí ukončena, dokončí Generální finanční ředitelství.

2. Spisovou agendu Ministerstva financí týkající se řízení o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním související převezme Generální finanční ředitelství.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 465/2011 Sb. Čl. II

1. Pokud platební výměr, kterým se stanoví odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, nabyl právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká právo podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí tohoto odvodu nebo penále uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta 1 roku neběží ode dne podání návrhu na obnovu řízení do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí obnovy řízení, ode dne zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení a ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

2. Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona fúze, rozdělení nebo převzetí jmění společníkem nejsou zapsány do obchodního rejstříku, byl však již zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka podle zákona upravujícího přeměny společností a družstev, § 14a až 14d zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí a postupuje se podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 171/2012 Sb. Čl. II

Přechodné ustanovení

Podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovatel nepostupuje, jestliže mu žádosti o dotace nebo návratné finanční výpomoci došly před tímto dnem nebo jestliže, jde-li o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované bez žádosti, začal před tímto dnem činit úkony k jejich poskytnutí.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 501/2012 Sb. Čl. II

1. Částka střednědobého výdajového rámce na rok 2015 stanovená Poslaneckou sněmovnou v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013 se při předložení zákona o státním rozpočtu na rok 2014 upraví podle § 8a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pozemkový fond České republiky, státní fondy, Národní fond a organizační složky státu, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank, zřídí nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně prostředky z dosavadních účtů u bank a dosavadní účty vedené u bank poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně, na které se vztahují ustanovení § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Organizační složky státu zruší nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny účty, které jsou pro ně vedené, s výjimkou účtů uvedených v § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu, výnosy daní nebo podíl na nich, podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a příspěvky ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu mohou být subjektům uvedeným v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovány na dosavadní účty vedené u bank nejdéle po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v § 3 písm. h) bodech 10 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zřídí účty v České národní bance určené pro příjem prostředků uvedených ve větě první ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 25/2015 Sb. Čl. II

Právní vztahy vzniklé z rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 128/2016 Sb. Čl. II

1. Příspěvkové organizace a státní organizace Správa železniční dopravní cesty, které mají vedeny účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou tyto subjekty povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni přecházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc.

2. Všeobecná zdravotní pojišťovna, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, které mají vedeny účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb zruší. Vybrané dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb se nezruší. Tyto účty mohou být po převedení peněžních prostředků podle věty první používány pouze ze zvláštních důvodů pro příjem peněžních prostředků a peněžní prostředky na ně přijímané musejí být neprodleně převáděny na účty u České národní banky. Účty podle věty druhé musejí být zrušeny nejpozději do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby zrušení účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb jsou subjekty uvedené ve větě první povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu těchto účtů k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc.

3. Peněžní prostředky na účtech u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, které nebylo možné zrušit vzhledem k tomu, že peněžní prostředky nebylo možné převést do České národní banky do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, převedou příspěvkové organizace, státní organizace Správa železniční dopravní cesty, Všeobecná zdravotní pojišťovna, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven do České národní banky neprodleně po odpadnutí důvodu, pro který nebylo možné je převést dříve. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou subjekty uvedené ve větě první povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc. Po uplynutí 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona lze účty podle věty první vést pouze se souhlasem Ministerstva financí.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 367/2017 Sb. Čl. II

1. V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v případech, kdy žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. O žádostech podaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhoduje podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i tehdy, byla-li výzva k podávání žádostí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci zveřejněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Poskytovatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o možnosti postupu podle § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a 14p zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud poskytovatel informaci nezveřejní, postupuje se podle výzvy zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 92/2018 Sb. Čl. VII

Účet rezervy pro důchodovou reformu podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 13. července 2017, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává zvláštním účtem rezervy důchodového pojištění podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 13. července 2017.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 484/2020 Sb. Čl. II

1. Údaje, které Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, odstraní z těchto internetových stránek do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Majitelé účtů zřízených podle § 45 odst. 7 a § 53 odst. 7 a 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat Ministerstvo financí o souhlas s jejich vedením u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zahraničních bank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb nebo veškeré prostředky z těchto účtů převést na příjmové účty státního rozpočtu vedené organizačními složkami státu nebo na účty, na které přijímají státní příspěvkové organizace peněžní prostředky plynoucí z jejich hlavní činnosti, a tyto účty neprodleně zrušit. Stejně se postupuje i v případě, kdy Ministerstvo financí nevysloví s vedením účtů souhlas. Na účty zřízené podle § 45 odst. 7 a § 53 odst. 7 a 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje pravidelná informační povinnost podle § 45 odst. 7 a § 53 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Poskytování dotací obcím na projekty trvající déle než 1 rok, pro které bylo rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se včetně finančního vypořádání dokončí podle § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, které nebylo pravomocně uloženo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Organizační složky státu jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu podle § 25a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyde účinnosti.

6. Na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finanční mechanismy v programovém období 2014 až 2020, které jsou uskutečňované podle § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 13 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.

7. Na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie programového období 2021-2027 nebo z finančních mechanismů se nepoužijí ustanovení § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném v roce 2021. Věta první se nevztahuje na výdaje organizačních složek státu a dotace poskytované podle § 54 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném v roce 2021.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 527/2020 Sb. Čl. XVII

Ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na žádosti o poskytnutí dotace podané na základě výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace zveřejněné nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 251/2021 Sb. Čl. VII

1. Pro státní závěrečný účet za rok 2021 se použije § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části páté čl. VI tohoto zákona.

2. Údaje pro vypracování státního závěrečného účtu za rok 2021 předloží za Regionální rady regionů soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj.

3. Samostatné běžné účty závodního stravování se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za samostatné běžné účty stravování.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 177/2023 Sb. § 8

(1) Ustanovení § 12 odst. 8 a § 13 odst. 1 až 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, se použijí obdobně na individuálně posuzované výdaje organizační složky státu nebo individuální dotace právnickým a fyzickým osobám, které byly takto označeny v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2021.

(2) Státní podniky, které mají vedeny účty u poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u poskytovatelů platebních služeb a tyto dosavadní účty zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou tyto subjekty povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši peněžních prostředků na nich za předcházející měsíc.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 254/2023 Sb. Čl. III

1. Státní podniky, které mají vedeny účty u poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 31. března 2024 místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u poskytovatelů platebních služeb a tyto dosavadní účty zruší. Do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky jsou tyto subjekty povinny informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši peněžních prostředků na nich za předcházející měsíc.

2. Státní podniky mohou se souhlasem ministerstva uděleným do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odůvodněné žádosti zachovat účty, které mají vedeny u poskytovatelů platebních služeb, a nepřevádět z nich peněžní prostředky na nové účty u České národní banky. Ministerstvo vždy udělí souhlas podle věty první, pokud by zrušení dosavadního účtu u poskytovatele platebních služeb vedlo ke snížení rozsahu nebo hodnoty majetku státního podniku nebo výnosu z tohoto majetku, ohrožení bezpečnosti operativního nakládání s finančními prostředky nebo omezení činnosti státního podniku. Státní podniky jsou povinny informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši peněžních prostředků na nich za předcházející měsíc. Pomine-li důvod, pro který byly tyto účty zachovány, státní podniky je zruší a peněžní prostředky převedou na účty u České národní banky podřízené státní pokladně.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 349/2023 Sb. Čl. XLII

1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) § 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) § 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

²) Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.

³) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

^3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

⁴) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.

^4d) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^5a) Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

⁶) § 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

⁷) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

⁸) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

⁹) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

¹¹) Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.

^11a) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

^11b) § 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.

^11d) § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.

^11e) § 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.

^11f) Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

¹²) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

¹⁶) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^16a) Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.

^16b) Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.

¹⁷) § 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

^17a) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

¹⁹) Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

²⁰) § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

²¹) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

^21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.

²²) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

²³) Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

^24a) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

^24b) § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

²⁵) Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

^25a) Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

^25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf 3212.

^25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41.

²⁶) Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

²⁷) § 252 zákoníku práce.

²⁸) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.

²⁹) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

³⁰) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

^30a) § 788 občanského zákoníku. § 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

³¹) Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

³³) § 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.

³⁴) § 2 odst. 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

³⁵) § 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).

^41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.

⁴²) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁴²) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka 5013.

⁴³) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 357/2009 Sb. a č. 464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.

⁴⁵) § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 160/2013 Sb.

⁴⁶) § 23a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.

⁴⁷) § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

⁴⁸) Čl. 2 písm. p) nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002, v platném znění.

⁴⁹) Čl. 2 odst. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění.

⁵⁰) Čl. 38 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění.

⁵¹) Například § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb., vyhlášky č. 127/2010 Sb., vyhlášky č. 302/2012 Sb. a vyhlášky č. 280/2014 Sb.

⁵²) Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění zákona č. 177/2013 Sb.