Příslušenství daně nalezneme v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen „DŘ“) a jedná se o souhrnné označení úroků, penále, pokut a nákladů řízení. V rámci tohoto článku se zaměříme na pokuty.

Abychom ve výčtu pokut byly důkladní, uvádíme zde i pokutu za dopuštění se přestupku porušení povinnosti mlčenlivosti. Tento přestupek nalezneme v § 246 DŘ. Jelikož se jedná o přestupek, nespadá tak mezi příslušenství daně. Tohoto přestupku se mohou dopustit pouze fyzické osoby, a to jak úřední osoba, tak osoby zúčastněné na správě daně. Maximální výše pokuty za tento přestupek je stanovena na 500 tis. Kč. Přestupek se projednává na podnět, který může vzejít od daňového subjektu, třetí osoby nebo úřední osoby. Přestupek prošetřuje nejblíže nadřízený správní orgán správci daně, u něhož v rámci činnosti k porušení mlčenlivosti došlo.

Další uvedené pokuty už spadají do příslušenství daně. Pořádkovou pokutu nalezneme v § 247 DŘ. Pořádkovou pokutu lze uložit ve dvou maximálních výších.  Pokutu do výše 50 tis. Kč je možné uložit za následující přestupky při jednání se správcem daně:

• rušení pořádku navzdory předchozímu napomenutí
• neuposlechnutí pokynu úřední osoby
• za urážlivé chování k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní navzdory předchozímu napomenutí
• za urážlivé podání

Za ztěžování nebo maření správy daní, které spočívá v tom, že bez omluvy nejsou splněny procesní povinnosti nepeněžité povahy (např. nedostavení se na jednání bez omluvy, nedodání listin požadovaných správcem daně atd.), může být uložena pokuta až do výše 500 tis. Kč.

Pořádkovou pokutu jde uložit do 1 roku ode dne jednání, které je důvodem k jejímu uložení a lze ji ukládat opakovaně, pokud nedojde k nápravě nebo protiprávní stav trvá. Výše sankce se ukládá úměrně k závažnosti porušení povinnosti a k důsledkům. Proti pokutě je možné použít opravný prostředek – odvolání, které má odkladný účinek. Splatnost pokuty je do 15 dnů od právní moci rozhodnutí a odvolání. Pořádková pokuta je příjmem veřejného rozpočtu financující činnost správce daně.

Pokuta za nesplnění povinností nepeněžité povahy uvedená v § 247a DŘ může být uložena až do výše 500 tis. Kč tomu, kdo nesplní:

• registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně
• záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Dále může být uložena pokuta ve výši 1 tis. Kč tomu, kdo neodstraní vady podání spočívající v tom, že podání nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo struktuře. Správce daně může rozhodnout o zvýšení této pokuty až na 50 tis. Kč, pokud nejsou vady podání odstraněny a závažně tím ztěžuje správu daní. Pokutu ukládá správce daně prostřednictvím platebního výměru, tento jde uložit nejpozději do 3 let ode dne porušení povinnosti a je splatná do 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Daňový subjekt se může proti výší pořádkové pokuty nebo pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy dovolávat dodržení zásady přiměřenosti, která je kromě § 5 částečně definována i v § 248 DŘ, podle kterého nesmí být výše uložené pokuty v hrubém nepoměru k významu a závažnosti správního deliktu.

Pokutu za opožděné tvrzení daně upravuje § 250 DŘ a týká se řádných a dodatečných daňových tvrzení, hlášení, vyúčtování, následných hlášení a dodatečných vyúčtování, která jsou podána pozdě nebo nejsou podána vůbec. Výše pokuty je daná procentuální částkou za každý den prodlení a je dána maximální hranice pokuty. Sankce za opožděné tvrzení daně zobrazuje následující tabulka.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně může činit maximálně 300 tis. Kč. V případě pokuty za opožděné tvrzení daně je dána toleranční lhůta 5 pracovních dnů po lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud je daňový subjekt činný a daňové tvrzení podá, i když opožděně, tak správce daně nepředepisuje pokutu za toto pozdní podání daňového tvrzení, dosáhne-li její vypočtená výše méně než 1 tis. Kč. To mimochodem znamená, že při maximální výši pokuty 5 % tvrzené daně pozdě podaného daňového přiznání s daňovou povinností do 20 000 Kč nemůže být touto pokutou postiženo.

Pokud ovšem daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, a to ani na výzvu správce daně, činí výše pokuty 500 Kč bez ohledu na to, že by výpočtem byla výše pokuty nižší.

DŘ v odst. 7 umožňuje správci daně uložit poloviční pokutu v případě, že daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

§ 259aa DŘ obsahuje ustanovení týkající se prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a to v případě, že daňové tvrzení bylo podáno v náhradní lhůtě nebo se toto podání stalo bezpředmětným. Správce daně může zcela nebo částečně prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud k pozdnímu podání došlo z ospravedlňujícího důvodu. GFŘ ve svém Pokynu č. GFŘ-D-58 k promíjení příslušenství daně (viz zdroje) uvádí výčet důvodů vč. procentuálního ohodnocení prominutí pokut.  Správce daně není při rozhodnutí vázán návrhem daňového subjektu uvedeným v jeho žádosti, správce daně může rozhodnout v nižším, ale i vyšším rozsahu, než bylo požadováno. Správce daně při rozhodování bere v potaz ekonomické a sociální poměry daňového subjektu s ohledem na přiměřenost uplatňované pokuty. Formální podání podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč (viz zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění - Příloha – Část I./Položka 1/bod 1, písm. c)).

Zdroje:

[1] Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění

[2] Pokyn GFŘ – D-58 k promíjení příslušenství daně

[3] Pokyn GFŘ – D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení

[4] Pokyn GFŘ – D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodané kontrolní hlášení

[5] Pokyn GFŘ – D-21 k promíjení příslušenství daně

[6] Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění