Ministerstvo financí ČR zveřejnilo dne 2. února 2024 pod č.j. MF-36861/2023/32-5 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „NZDPH“). NZDPH obsahuje transpozice směrnice Rady EU 2020/285 ze dne 18. 2. 2020, transpozice směrnice Rady EU 2022/542 ze dne 5. 4. 2022 a dále by měl reagovat na zkušenosti vyplývající z praxe a judikatury, které by v konečném efektu měly

zjm. zefektivnit proces správy DPH a zvýšit právní jistotu dotčených subjektů. Plánovaná účinnost NZDPH je od 1. 1. 2025.

Další problematikou obsaženou v NZDPH, na kterou v tomto článku zaměříme jsou upravená ustanovení zabývající se odpočtem daně a úpravy v evidenci obchodního majetku. Opět upozorňujeme, že se nemusí jednat o finální podobu, neboť materiál je zatím ve stavu ukončeného připomínkového řízení.

PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ

Tato problematika je v aktuálně upravena v § 73, odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDPH“). Novela upravuje lhůtu, po kterou si může plátce uplatnit odpočet daně - navrhuje stávající lhůtu pro uplatnění odpočtu daně z tří let zkrátit na 2 roky. V důvodové zprávě MFČR zdůvodňuje tuto úpravu zjištěním, že převážná většina plátců si uplatní odpočet daně v prvním, případně druhém daňovém přiznání, kdy zákon umožňuje odpočet uplatnit.

Dalším důvod, který je v důvodové zprávě uveden, souvisí se správou daně, konkrétně s lhůtou pro stanovení daně – viz § 148, odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád v platném znění (dále jako „DŘ“). Lhůta pro stanovení daně činí 3 roky a jedná se o prekluzivní lhůtu, tzn. že pokud správce daně nevyměří, případně nedoměří daň v této lhůtě, zaniká právo vyměřit nebo doměřit daň později. Zkrácením lhůty pro uplatnění daně dojde k vytvoření časového prostoru pro eventuální následnou kontrolu a případné doměření daně.

A jako poslední důvod byl uveden odkaz na úpravu konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, u něhož došlo rovněž k úpravám ve vztahu k DPH.

V připomínkovém řízení bylo toto ustanovení připomínkováno pouze párkrát, a to vzhledem k přívětivému podnikatelskému prostředí s odkazem na rozdílnost ve lhůtách pro uplatnění odpočtu a lhůtě pro stanovení daně. Další připomínka byla formálního charakteru, kdy byla požadována přesnější formulace z důvodu předejití nejasností v počítání lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně (místo textu „po dni“ navrhován text „po roce“) s odkazem na § 33 DŘ.

§ 73 - Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně

Aktuální změní:

Navrhovaná změna:

OPRAVA ODPOČTU DANĚ

V souvislosti s odpočtem daně NZDPH navrhuje změnit § 74, odst. 6 ZDPH, který se týká opravy základu daně, konkrétně jeho zvýšení, které pro odběratele znamená možnost si po opravě uplatnit vyšší nárok na odpočet daně. Jedná se o opravný daňový doklad vrubopis. Současné znění ZDPH umožňuje provést opravu odpočtu daně po dobu 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. Novela navrhuje tuto lhůtu pro opravu odpočet daně snížit na 12 kalendářních měsíců. V důvodové zprávě tato změna zdůvodněna návazností na § 42, odst. 9 ZDPH – Oprava základu daně. V rámci připomínkového řízení zazněla opakovaně námitka, že by při schválení tohoto znění by mohla nastat situace, kdy lhůta pro opravu daně uplyne dříve než lhůta pro uplatnění odpočtu daně z přijatého plnění (viz obrázek) a bylo navrhnuto sjednocení právě se lhůtou pro odpočet daně uvedenou v § 73 odst. 3 ZDPH (novelou navrhované 2 roky).

EVIDENCE OBCHODNÍHO MAJETKU

V § 100 ZDPH se ukládá plátcům povinnost vést evidenci vztahující se k daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení a kontrolního hlášení. Obvykle v souvislosti s tímto paragrafem hovoříme o tzv. záznamní povinnosti. V § 100, odst. 3, písm. b) ZDPH je stanovena rovněž povinnost vést evidenci obchodního majetku. Obchodním majetkem se rozumí dle § 4, odst. 4, písm. b) ZDPH majetek, který slouží osobě povinné k dani a je touto osobou určen k uskutečňování ekonomických činností. Běžně je tato evidence vedena v rámci účetnictví, případně v majetkové evidenci. NZDPH zpřesňuje údaje, které je nezbytné evidovat u obchodního majetku. Návrh požaduje minimálně sledovat označení obchodního majetku (název a popis),  den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem, v jakém rozsahu je obchodním majetkem. V důvodové zprávě je jako běžné (můžeme zřejmě chápat jako doporučující) vedení evidence obchodního majetku alespoň v členění na dlouhodobý majetek (s odkazem na § 4, odst. 4, písm. c) ZDPH) a ostatní majetek, vedení dat pořízení obchodního majetku, jeho přemístění, vyřazení, prodej, škody, odcizení apod.

V připomínkovém řízení byl tento bod rovněž připomínkován. Byl vznesen požadavek na vložení informace do důvodové zprávy, že pokud majetek není vložen do množiny obchodního majetku automaticky, neznamená to, že by byla takto vymezena množina majetku a oblast činnosti mimo předmět daně. Další připomínkou byla konkretizace obchodního majetku s ohledem na proveditelnost vedení takové evidence (např. v případě zásob, majetku s nízkou pořizovací cenou, který není jakkoliv evidován apod.) a rovněž návrh, aby se nové ustanovení dotýkalo obchodního majetku zařazeného k datu nabytí účinnosti zákona.

Zdroj:

[1] Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Použité zkratky: