Návrh nového zákona o účetnictví je nyní v připomínkovém řízení. Vzhledem k tomu, že tento návrh obsahuje množství zásadních změn, je nanejvýš žádoucí, abychom věnovaly této problematice pozornost.

Na úvod je nutné zdůraznit dvě skutečnosti, které určují vyznění a dopady tohoto článku.

Za prvé: Připravuje se nový zákon o účetnictví, nikoliv novela toho stávajícího. Významně se tedy bude měnit jak obsah, tak i forma a struktura nového zákona.

Za druhé: Připravovaný zákon je k datu redakční uzávěrky stále ve stavu ukončeného připomínkového řízení, tudíž je možné, že výsledná podoba zákona se bude od té aktuálně připomínkované lišit. Zájemci mohou legislativní proces k novému zákonu o účetnictví sledovat na portálu ODok jako č.j. MF-20192/2022/32-13.

Připravované změny

Návrh zákona definuje samostatnou kategorii účetních jednotek veřejného sektoru, kam patří územní samosprávné celky (tj. kraje a obce), organizační složky státu (tj. např. ministerstva, ústřední úřady apod.), státní fondy a příspěvkové organizace. Podstatné je, že pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru jsou navrhována stejná pravidla a povinnosti vyplývající navrhovaného zákona bez ohledu na velikost této účetní jednotky. Stávající zákon umožňuje příspěvkovým organizacím vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, tj. nemusí uplatňovat a používat všechny účetní metody a postupy, které zákon ukládá. Nemusí tedy např. oceňovat aktiva reálnou hodnotou, účtovat o rezervách či opravných položkách, účtovat na podrozvahových účtech apod.

Návrh nového zákona však režim vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu nezná a jak již bylo uvedeno výše, pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru mají platit stejná pravidla bez možnosti úlev. Lze tedy očekávat, že zrušením možnosti vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu se pro některé účetní jednotky významně zvýší náročnost zpracování účetnictví.

Množství změn se v návrhu nového zákona týká i oceňování. Mění se terminologie a definice u stávajících oceňovacích bází, ať už se jedná o oceňování na bázi historických cen či reálné hodnoty. A zároveň se zavádí nová oceňovací báze – ocenění v současné hodnotě – při oceňování dlouhodobých pohledávek a dlouhodobých dluhů (mimochodem pojem dluh je též novým pojmem navrhovaného zákona a tento nahrazuje stávající pojem závazky).

Určité administrativní ulehčení lze v rámci navrhovaného nového zákona spatřovat ve zmírnění některých požadavků na závazné výstupy. Navrhuje se zrušení stávajících podob účetních knih, jako je účetní deník, hlavní kniha, kniha analytických účtů apod. Namísto nich v navrhovaném novém zákoně figurují pouze náležitosti pro formu a obsah účetního zápisu. Dále se pro účetní jednotky veřejného sektoru ruší povinnost vystupovat výkazy o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu.

Jednou z deklarovaných pohnutek pro vypracování nového zákona o účetnictví je též přizpůsobení se trendům 21. století, které je jednoznačně ve znamení postupující digitalizace všech administrativních postupů. A projevem tohoto trendu je v připravovaném zákoně povinnost pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru vést účetnictví výhradně v elektronické podobě.

Změn je v návrhu zákona mnohem více než dovoluje rozsah tohoto článku, snažil jsem se vybrat především ty klíčové. Navrhovaná účinnost nového zákona je od 1. ledna 2024, vzhledem ke stavu probíhajícího legislativního procesu však bude tato účinnost posunuta o jeden rok na 1. ledna 2025.