Přenesená daňová povinnost | GORDIC
Přenesená daňová povinnost
Přenesená daňová povinnost (PDP) je režim, kdy se daňová povinnost přiznat a zaplatit daň přenáší na příjemce plnění. To je rozdíl od běžného režimu, kdy naopak daň přiznává a platí poskytovatel, nebo-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. U režimu přenesené daňové povinnosti příjemce sice daň přiznává, ale zároveň si může uplatnit nárok na odpočet ve stejném zdaňovacím období, kdy mu vznikla daňová povinnost, splní-li zákonem dané podmínky dle § 72 ZDPH. Obecné podmínky tohoto režimu jsou vymezeny § 92a až § 92i ZDPH. Tento režim se vztahuje na zdanitelné plnění mezi plátci s místem plnění v tuzemsku. Nepoužije se tedy pokud plátce poskytuje plnění neplátci. A nelze použít ani v případě, pokud je příjemce zdanitelného plnění plátce, ale v souvislosti s tímto plněním nejedná jako osoba povinná k dani. Typickým příkladem je obec, která je plátce DPH a přijímá zdanitelné plnění pro potřeby související s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani (viz §5 odst. 4 ZDPH). Přenesení daňové povinnosti nelze aplikovat na všechny typy služeb a u všeho zboží, ale pouze na plnění definované zákonem nebo nařízením vlády.
Režim spočívá v tom, že dodavatel vystavuje daňový doklad bez daně a příjemce provádí dodanění, tj. výpočet a odvod daně místo dodavatele. Za stanovení správné sazby i výše daně odpovídá příjemce plnění. Vypočtenou daň za dodané zboží či službu nezaplatí dodavateli, ale odvede ji přímo státu. Na daňovém dokladu musí být uvedeno sdělení dle § 29 ZDPH „daň odvede zákazník“. U těchto dokladů je také nutné vést evidenci pro účely DPH. Součástí evidence je DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ a výše daně, rozsah a předmět plnění podle předepsaného číselníku, a to jak na straně dodavatele, tak i na straně příjemce dokladu. Kódy předmětu plnění jsou součástí kontrolního hlášení.
Dle odst. 1 § 92a ZDPH je stanovena povinnost plátci v pozici příjemce přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. To znamená, že plátce nemá povinnost odvést daň z úplaty (přijaté zálohy) přijaté před tímto dnem. K přijaté záloze se nevystavuje daňový doklad. Tyto úplaty se zahrnou až do celkové hodnoty uskutečněného zdanitelného plnění, na kterou je aplikován režim PDP.
PDP ve vztahu na daňové přiznání a kontrolní hlášení
- Plátce poskytovatel, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu PDP vykáže souhrn hodnot na řádku č. 25 a v kontrolním hlášení oddíl A.1. v detailu dle jednotlivých zdanitelných plnění.
- Plátce příjemce, který přijal zdanitelné plnění, přiznává daňový základ a daň na řádcích č. 10 nebo č. 11 dle sazby daně a v kontrolním hlášení v oddílu B.1.
- Plátce příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně na řádcích č. 43 nebo č. 44 dle sazby daně. V kontrolním hlášení se neuvádí.
Kategorie plnění upravené v § 92b až § 92g ZDPH, na které se vztahuje režim PDP
- Dodání zlata dle § 92b ZDPH
- Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH § 92c ZDPH
- Dodání nemovité věci § 92d ZDPH
- Poskytnutí stavebních nebo montážních prací § 92e ZDPH, což je nejčastější příklad použití režimu
- Ostatní případy § 92ea ZDPH
- Dočasné použití režimu PDP dle § 92f a § 92g ZDPH – jedná se o takové dodání zboží nebo poskytnutí služby, které stanoví vláda nařízením na omezenou dobu.
Zákon také umožňuje využití požádání o závazné posouzení, pokud si plátce není jistý, zda-li má být použit PDP. Žádá se Generální finanční ředitelství a v žádosti musí být mimo jiné uveden také návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Žádost se podává na každé zdanitelné plnění a podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč.