Mezi nejčastější chyby patří uvedení DPH v nesprávném zdaňovacím období, na což pamatuje ustanovení § 104, který stanoví pravidla a důsledky uvedení o údajů dani do jiného zdaňovacího období, než správně patří.  

Základní pravidlo pro uvedení DPH ve správném zdaňovacím období: 

• DPH na výstupu z uskutečněných zdanitelných plnění, plátci vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (§ 20a odst. 1 ZDPH), s výjimkou přijetí úplat, kdy vzniká plátci povinnost přiznat daň už ke dni přijetí platby (§ 20a odst. 2 ZDPH). 

• DPH na vstupu z přijatých zdanitelných plnění vzniká plátci nárok na uplatnění odpočtu daně (§ 72 ZDPH) až s tříletou lhůtou, během které může tento nárok na odpočet uplatnit. 

Standardní způsob pro opravu předčasně nárokované nebo pozdně odvedené DPH je podání dodatečného přiznání, což je trochu složitější způsob řešení. Ne vždy je však nutné přistupovat k dodatečnému daňovému přiznání, ale v rámci snížení administrativní zátěže jak na straně plátce, tak i na straně správce daně, je možné zahrnout do řádného daňového přiznání určité transakce kdy byla daň nesprávně uvedena v jiném zdaňovacím období, jak uvádí § 104 ZDPH. Správce daně k těmto případům v nesprávně uvedeném obdobím přistoupí, jako by do nich příslušné skutečnosti patřily. 

• Pokud při nesprávném uvedení daně za jiné zdaňovací období nedošlo ke snížení DPH, nehrozí plátci postih v podobě úroku z prodlení (viz odst. 1 a 2 § 104 ZDPH).  

• Pokud při nesprávném uvedení daně za jiné zdaňovací období došlo ke snížení DPH, plátci vzniká povinnost zaplatit úrok z prodlení (viz odst. 3,4,5,6 § 104 ZDPH). Jedná se o situace, které mají z časového hlediska negativní dopad na státní rozpočet.  

Skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, které plátce uvedl v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období (odst. 1) nebo v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období (odst. 2), než do kterého náležely, avšak nedošlo ke kráceni daně v tomto nesprávném období, zůstávají bez trestu. Jedná se o situace, kdy byla daň přiznána a zaplacena dříve nebo nárokována později anebo mají nulový dopad na celkovou daňovou povinnost. Správce daně v tomto případě daň dodatečně nevyměří, neuplatní úrok z prodlení dle daňového řádu a ani nebude požadovat vykázání těchto případů v dodatečném přiznání za zdaňovací období, v němž vznikla povinnost přiznat daň. 

V případě, uvedení skutečností rozhodných pro stanovení daně do nesprávného zdaňovacího období, tj. dřívějšího (odst. 3 a 4) nebo pozdějšího (odst. 5 a 6) období, než kam správně patří a tím došlo ke snížení daně v tomto nesprávném období, správce daně vyměří nebo doměří daň za nesprávné období, ve kterém došlo ke snížení daně a z této částky vzniká plátci povinnosti uhradit úrok z prodlení, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Jedná se o situace, kdy byla daň přiznána a zaplacena později nebo nárokována dříve. 

Způsob použití tohoto zjednodušujícího režimu pamatuje v odstavci 7 § 104 ZDPH i na případy přenesené daňové povinnosti, kdy plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo z poskytnuté úplaty v jiném zdaňovacím období a zároveň uplatnil plný nebo částečný nárok na odpočet daně. 

• V případě uplatnění plného nároku na odpočet daně ze zdanitelného plnění nebo z úplaty, nevzniká plátci povinnost hradit úrok z prodlení, protože dřívějším či pozdějším vykázáním daně nezpůsobí státnímu rozpočtu žádnou újmu. 

• V případě uplatnění částečného nároku na odpočet daně ze zdanitelného plnění nebo z úplaty, vzniká plátci povinnost uhradit úrok z prodlení, z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet daně, protože nesprávným uvedením daně došlo k dočasnému krácení státního rozpočtu. 

Ustanovení §104 v odst. 8 pamatuje i na případy, kdy tento zjednodušující režim nejde použít, aby nedocházelo k jeho záměrnému zneužití:  

• uvedení skutečností rozhodných pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období ovlivní výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v poměrné výši podle § 75 nebo výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v krácené výši podle § 76, 

• plátce v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně za zdaňovací období, za které daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání je předmětem probíhajícího postupu k odstranění pochybností,  

• plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, která je předmětem probíhající daňové kontroly, v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, nebo 

• se jedná o poskytnutí vybrané služby v rámci použití zvláštního režimu jednoho správního místa s místem plnění v tuzemsku.