Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) je zákonným prostředkem, který umožňuje vybraným účetním jednotkám poskytovat různé formy benefitů svým zaměstnancům. My si v dnešním článku stručně připomeneme to nejdůležitější, co s FKSP souvisí.

Nejprve si řekneme nejstěžejnější prameny upravující FKSP, sice:

• vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Vyhláška o FKSP“),
• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (známý jako „rozpočtová pravidla“),
• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 

První, co musí organizace udělat, je stanovit pravidla o hospodaření s fondem a sestavit rozpočet fondu. Pravidla o hospodaření s fondem se vytvářejí v rámci kolektivní smlouvy nebo ve vnitřní směrnici organizace. Pravidla o hospodaření s fondem by měla obsahovat úpravu týkající se tvorby fondu (příjmy, obsahová náplň nákladů na mzdy, z nichž se tvoří základní příděl), dále hospodaření s fondem (sestavení rozpočtu, uložení finančních prostředků fondu, perioda tvorby základního přídělu, převod finančních prostředků, zaokrouhlování, vyúčtování fondu), čerpání fondu (okruh osob, které mohou čerpat – viz § 3 odst. 3 Vyhlášky o FKSP, určení plnění pro čerpání fondu – viz § 4 až § 14a Vyhlášky o FKSP, určit u každého plnění kolikrát jde čerpat v roce, forma příspěvku, postupy ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů) a závěrečná ustanovení (peněžní prostředky budou součástí výplatnice, seznámení se zásadami fondu u stávajících i nových zaměstnanců, účinnost, ukončení platnosti staré směrnice atd.). Tyto pravidla nepodceňujte, protože jsou pro organizaci závazná, nelze tedy čerpat fond na jiná plnění, než jsou uvedená v těchto pravidlech. 

Neméně důležitou roli hraje i rozpočet fondu, který je tvořený příjmovou a výdajovou částí. Příjmovou část tvoří stav fondu k 1. 1. daného kalendářního roku, plánovaný základní příděl do fondu za kalendářní rok, další příjmy, pokud o nich víme a budou tvořit příjem fondu (např. dary), splátky zápůjček v kalendářním roce (pozor, ty netvoří fond, jsou pouze příjmem fondu). Výdajová část je tvořena předpokládanými výdaji na čerpání podle Vyhlášky o FKSP (viz níže uvedená tabulka) a celkových výdajů za kalendářní rok. 

FKSP je tvořen z objemu nákladů na platy a náhrady platů, tvoří se na vrub nákladů. Výše základního přídělu je uvedena v § 2 Vyhlášky o FKSP a činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Pokud váháme, zda daná složka je součástí nákladů, z nichž je tvořen základní příděl, musíme vycházet z terminologie daných pojmů, kterou najdeme v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, konkrétně v § 113 až § 135. Takže např. refundace platu, stipendia, odstupné vyplacené zaměstnanci atd. se do nákladů, z nichž se tvoří základní příděl, nezapočítávají. 

FKSP je naplňován zálohově, přičemž § 3, odst. 2 Vyhlášky o FKSP ukládá povinnost uskutečnit převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu uskutečnit nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo. Je na organizaci, jak často bude tvorbu uskutečňovat (měsíčně, jednou za dva měsíce, čtvrtletně, pololetně), ale měla by tato pravidla mít upravena v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřní směrnici organizace. Takže pokud má např. příspěvková organizace ve vnitřní směrnici stanoveno, že bude uskutečňovat základní příděl zálohově vždy za kalendářní měsíc ve výši jedné dvanáctiny plánovaného základního přídělu, tak za leden musí provést převod peněžních prostředků z běžného účtu na účet FKSP nejpozději do konce února daného kalendářního roku. 

Teď jsme narazili na další problematiku, a sice ukládání prostředků FKSP. Zde je důležitý typ organizace. Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky mají za povinnost ukládat finanční prostředky na samostatném bankovním účtu, přičemž se může jednat jak o české banky, tak o pobočky zahraničních bank. Státní příspěvkové organizace a organizační složky státu musí ukládat prostředky fondu v České národní bance, a to na účtech, které jsou podřízeny státní pokladně. A nakonec státní podniky, ty nemají povinnost vést prostředky FKSP na samostatném bankovním účtu. 

Okruh osob, kterým může organizace přispívat, nalezneme v § 3 odst. 3 Vyhlášky o FKSP: „Zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, (dále jen „zaměstnanec“) a jejich manželům, manželkám, partnerům, partnerkám, druhům, družkám a nezaopatřeným dětem včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance (dále jen „rodinný příslušník“) se poskytne plnění nebo činnost podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu.“ Je třeba si uvědomit, že osoby pracující v organizaci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce, nejsou zaměstnanci a nemůžou tedy čerpat prostředky fondu. Hodně důležitá je skutečnost, že na čerpání fondu není právní nárok a ve většině případů je poskytován nepeněžní formou, s výjimkou peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. 

Následující tabulka shrnuje možná plnění, která lze za určitých podmínek poskytovat z prostředků FKSP. 

Z fondu se nesmí čerpat jiná plnění, než umožňuje Vyhláška o FKSP, např. poplatky za bankovní účet FKSP jsou typickým příkladem, kdy nesmí být použity prostředky fondu na jejich krytí. 

Účetní postupy FKSP upravuje Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky. Tento standard stanovuje základní postupy účtování o fondech, čímž je docílen soulad při používání účetních metod účetních jednotek. Účetní postupy související s FKSP jsou popsány v bodě 5 tohoto standardu. Informace o FKSP jsou samozřejmě i součástí výkazů účetní jednotky. V rozvaze najdeme informaci o zůstatku účtu FKSP v části Pasiva, položka C.II. Fondy účetní jednotky, bod 2. Fond kulturních a sociálních potřeb. Ve výkazu zisku a ztráty nalezneme informace o tvorbě FKSP v daném účetním období (účet 527) a nejpodrobnější informace nalezneme v příloze v části F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky, kde se vykazuje počáteční stav, tvorba a čerpání fondu, a to v podrobném členění, a také konečný stav fondu. 

Zdroje:

[1] Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb

[2] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[3] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

[4] Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky