První dvě části byly zaměřeny na metodu časového rozlišení, kdy jsou splněny všechny tři podmínky, tedy je známá částka, účel i období. Další kategorií této metody jsou dohadné položky, u kterých známe pouze dvě skutečnosti, a to účel a období.

Tuto kategorii dohadných položek je možné rozdělit na dohadné položky aktiv nebo pasiv. Evidují se na nich skutečnosti vztahující se k pohledávkám nebo závazkům se splatností přes jedno účetní období týkající se nákladů nebo výnosů minulého účetního období. Od klasických účtů časového rozlišení se liší tím, že u dohadných účtů známe pouze účel a období úhrady. Ale už neznáme konkrétní výši rozlišované částky. Ocenění se pouze odhaduje na základě dostupných informací a dalších okolností. I přesto je vykazování dohadných položek významné.

O dohadných položkách účtujeme například dle českého účetního standardu č. 703 v případech, není-li známa celková výše transferu, která se následně upřesňuje až na základě vyúčtování. Dále se používají hlavně přelomu roku u předpokládaných plnění od pojišťovny nebo nevyúčtovaných spotřebách energií.

388 Dohadné účty aktivní – obsahová náplň účtu je součástí § 22 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. Účetní jednotka na nich účtuje zpravidla o pohledávkách, kdy k okamžiku uskutečnění případu neznáme skutečnou výši plnění. Při vzniku pohledávky na straně MD se tyto účty používají nejčastěji na konci účetního období.

Příklad: Účetní jednotka má v důsledku pojistné události pohledávku za pojišťovnou, ale do konce roku neobdržela od pojišťovny oznámení o výši odškodného a není známa přesná částka náhrady. Nejpozději k rozvahovému dni provede účetní jednotka odhad náhrady škody a v následujícím období se provede zúčtování účtu 388 – Dohadné účty aktivní dle skutečné výše.

389 Dohadné účty pasivní - obsahová náplň účtu je součástí § 32 odst. 8 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. Účetní jednotka tu účtuje zpravidla o závazcích, kdy k okamžiku uskutečnění případu neznáme skutečnou výši plnění. Nejčastěji se tyto účty používání na konci účetního období, pokud nejsou k dispozici všechny potřebné doklady k vyčíslení skutečné výše závazku.

Příklad: Účetní jednotka obdrží každoročně vyúčtování za energie v březnu. Na konci roku nezná skutečnou spotřebu, proto vytváří dohadnou položku na spotřebu energie na účtu 389 – Dohadné účty aktivní. Následné rozpuštění dohadného účtu probíhá při vyúčtování energií a vyčíslení skutečného závazku. Současně probíhá také zúčtování záloh, jsou-li zaplaceny.

Výše dohadné položky ovlivňuje výsledek hospodaření, proto by účetní jednotka měla věnovat zvýšenou péči při stanovení její částky. Způsob výpočtu dohadné položky záleží na použité metodě, která by měla být podložena průkazným záznamem, jak k výpočtu došlo.