Návrh zákona je nyní ve fázi, kdy je ukončeno připomínkové řízení a každým okamžikem se čeká na vypořádání. Bohužel je současný stav takový, že nejsou předloženy prováděcí ani doprovodné právní předpisy. Na ty je v mnoha ustanoveních předloženého návrhu odkazováno, a proto jsou hodně důležité pro implementaci samotného zákona. Zákon přináší řadu nových pravidel a pojmů. Nebylo tedy jednoduché zákon vhodně připomínkovat, nejsou-li k dispozici vyhlášky. Protože až u dostupného znění předpisů se může projevit nedostatečné připomínkování zákona.

Návrh zákona, oproti stávajícímu pojetí účetnictví, klade důraz spíše na účetní výkaznictví.  Je velmi obsáhlý, rozšířil se až na 172 paragrafů. Zásadně se mění jeho struktura. Formulace některých pojmů není vždy zcela pochopitelná a jednotlivé paragrafy jsou málo srozumitelné.  K lepšímu pochopení zákona má přispět vysvětlení v důvodové zprávě a pomohlo by také více konkrétních příkladů.

Vybrané připomínky z připomínkových míst vybraných účetních jednotek.

Účinnost zákona § 172 - v ustanovení zákona je uvedena platnost od 1. 1. 2024 i s ohledem na skutečnost, že nejsou předloženy prováděcí a doprovodné předpisy pro ÚJ, a to ani v pracovních verzích. Uživatelé zákona nebudou mít dostatek času na implementaci navrhovaných změn. Změna zákona spočívá v úpravách pokynů, metodik, předpisů, směrnic, a to nejen svých, ale také pro zřizované jednotky (PO). Přitom věcný záměr zákona o účetnictví z roku 2019 deklaroval, že nový zákon o účetnictví nabude účinnosti alespoň 12 měsíců po vstupu nového zákona v platnost, vždy však od 1. ledna. U předloženého návrhu zákona o účetnictví do mezirezortního připomínkového řízení je velmi pravděpodobné, že k jeho schválení dojde nejdříve v roce 2023, tj. deklarovaný příslib v návrhu věcného záměru zákona o účetnictví z roku 2019 nebude pro účetní jednotky zajištěn. Vzhledem k množství a závažnosti změn obsažených v návrhu zákona o účetnictví a neznalosti konkrétního obsahu souvisejících prováděcích vyhlášek existuje významné riziko, že účetní jednotky nebudou schopny podle znění návrhu zákona o účetnictví od 1. 1. 2024 postupovat. Proto je z několika připomínkových míst požadavek na odložení účinnosti zákona nejdříve o rok, od 1. 1. 2025 nejlépe až od 1. 1. 2026.

Nepřesná definice podmíněných aktiv § 10 ost. - Nový postup „Podmíněnými aktivy jsou skutečnosti, které nenaplňují definici aktiva a nejsou tedy vykazované v rozvaze. Zároveň však v těchto případech existuje možnost, že se aktivem v budoucnu stanou, a tedy mají určitý význam pro pochopení ekonomické situace účetní jednotky, a proto se uvádí v příloze účetní závěrky“.  Dle stávající provádění vyhlášky č. 410/2009 Sb. tuto definici nesplňují významné podrozvahové účty, „Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“, „Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek“. Požadavek je upřesnění účtů podmíněných aktiv alespoň v ustanovení prováděcích vyhlášek.  Dále o upřesnění, jakým způsobem bude možné evidovat majetek v nižší hodnotě.  Důvodová zpráva nabízí variantu evidence v podobě materiálu na skladě, toto ale pro účetní jednotky nepřináší žádné ulehčení, spíše naopak. Věříme, že to není záměrem MF. Také je nabízí otázka, jak naložit s účtem „Ostatní majetek“, týkající se oblasti majetku, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle jiného právního předpisu, pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze.

Převod práv a povinností v oblasti účetnictví §29 – Nový postup Navržené ustanovení upravuje specifický případ v oblasti účetnictví veřejného sektoru, kde je některým účetním jednotkám umožněno ujednat si přenesení plnění svých práv a povinností v oblasti účetnictví, a to včetně přenesení odpovědnosti za důsledky spojené s porušením těchto povinností, tj. za jejich porušení bude odpovídat pouze pověřená osoba. Současně je značně omezen okruh účetních jednotek veřejného sektoru, které mohou takto pověřit někoho jiného.  Požadavek na vysvětlení, proč je vyloučena situace, kdy by mohlo DSO převést povinnost na jednu ze svých obcí, která je jeho členem. Jedna z možných variant, která není uvedena bez jakéhokoliv vysvětlení – požadavek na doplnění. Návrh neřeší situaci, kdy 2 malé účetní jednotky (obec a jeho zřízenou organizaci) vede účetní, která nemá kvalifikační předpoklady a zkušenosti, nebo stejně tak malá obec, pokud není členem dobrovolného svazku obcí nemůže využít ustanovení § 29 odst. 1 návrhu zákona a zlepšit tak efektivitu vedení účetnictví, na kterou MF ČR cílí. Toto ustanovení zároveň přijde kontraproduktivní v tom smyslu, že pokud odebereme účetní jednotce práva a povinnosti a přeneseme je na jiný subjekt, je to z našeho pohledu subjekt s „polovičním IČO“ a je nutné se zamyslet nad tím, zda tyto organizace nemají být organizační složkou, tzn. zcela organizaci zrušit a začlenit ji pod IČO „domovské“ organizace.

Další požadované varianty:

- příspěvková organizace zřizovaná obcí na jinou obec, nebo na jinou příspěvkovou organizaci zřizovanou obcí na území příslušného kraje,

- obec na jinou obec na území příslušného kraje,

- příspěvková organizace zřizovaná obcí na dobrovolný svazek obcí, jehož je obec členem.

Za předpokladu, že přebírající subjekt je dostatečně odborně a personálně vybaven tak, aby mohl jednoznačně a samostatně vykonávat dané činnosti, a to s veškerou zodpovědností. Pokud by tomu tak nebylo, postrádá smysl na takový subjekt pak převádět práva a povinnosti v oblasti účetnictví veřejného sektoru.

Okamžik účetního ocenění §65 – Nový postup Vzhledem k požadavku na následné oceňování dojde k nárůstu pracnosti na získání této informace, proto se apeluje jednak na včasné vydání prováděcího předpisu (dle odst. 4) a jednak na možnost úlevy z následného oceňování pro účetní jednotky veřejného sektoru (ÚJVS).

Oceňování § 66 odst. 1 písm. c) -  Nový postup Nově se považují za součást ocenění aktiva náklady na likvidaci aktiva, kterými se rozumí účetní hodnota rezervy na odstranění nebo demontáž oceňovaného aktiva a uvedení místa umístění tohoto aktiva do původního stavu. Přičemž dlouhodobé rezervy se mají nově oceňovat současnou hodnotou, a to v případě středních nebo velkých účetních jednotek nebo účetních jednotek veřejného sektoru.

V důvodové zprávě k § 66 odst. 1 písm. c.) je uvedeno: „Pokud rezerva neexistuje v okamžiku prvotního ocenění aktiva (tj. v okamžiku jeho uznání), netvoří její hodnota jeho pořizovací náklady a účtuje se do zásob.“

Požadavek na vysvětlení z důvodu zajištění právní jistoty v oblasti oceňování aktiv na úrovni pořizovacích nákladů aktiv, v jaké účetní hodnotě se mají tyto zásoby vykázat, pokud rezerva v okamžiku uznání aktiva neexistuje a není tedy známo její ocenění a dále z jakého titulu náklady na likvidaci aktiva mají účetní jednotky vykazovat jako zásoby.

Současně se žádá o upřesnění, zda recyklační poplatky (obdoba nákladů na likvidaci aktiva) se mají v okamžiku uznání úplatně nabytého aktiva oceňovat na úrovni pořizovacích nákladů, jsou-li účetní jednotkou vynaloženy jako úhrny uvedené v § 66 odst. 1 písm. a) a písm. b) návrhu zákona o účetnictví.

Možná úprava pořizovací ceny § 72 odst. 2 písm e) – Nový postup V návrhu zákona se připouští úprava pořizovací ceny i po zařazení do užívání. Stanoví se speciální pravidlo, že se v takovém případě hodnota aktiva (tj. aktuální hodnota v danou chvíli) upraví o příslušné náklady při následném ocenění, protože tyto náklady by měly být součástí prvotní účetní hodnoty aktiva nebo dluhu. Požaduje se úprava v rámci prováděcí vyhlášky nebo českého účetního standardu. Například přesný popis, jakým způsobem na tuto následnou úpravu pořizovací ceny mají reagovat všechny ostatní ceny daného majetku. Možnost úpravy pořizovací ceny majetku i po jeho zařazení do užívání je velice nestandardní záležitost (věcně i technicky): Např. u již odpisovaného majetku zcela nebo částečně pořízeného z investičního transferu. Tato dodatečná úprava má totiž vliv nejen na pořizovací cenu, ale i na existující oprávky a rozpuštěný transfer.

Aktiva vyloučená z odpisování §74 – Definují se zde odpisovaná aktiva. Doposud bylo řečeno, kdo odpisuje, nikoliv co se odpisuje. Nový postup Ve výčtu aktiv není uveden finanční majetek.  Požadavek Doplnění finanční majetku do aktiv vyloučených z účetního odpisování. Dlouhodobý finanční majetek aktuálně není ze své povahy odpisován a nepředpokládá se, že je záměrem MF ČR tento koncept měnit. Mezi aktivy vyloučenými z odpisování chybí hmotné a nehmotné aktivum oceněné reálnou hodnotou. Dále zůstalo vyčleněno drobné hmotné nebo nehmotné aktivum. Přestože se z MF proslýchá, že dojde ke zrušení této kategorie majetku.

Přeceňování dlouhodobých pohledávek a dluhů současnou hodnotou úhrnu očekávaných budoucích toků peněžních prostředků § 67  – Nový postup Je stanovena povinnost pro ÚJVS oceňovat pohledávky a dluhy současnou hodnotou. Ale chybí vymezení pojmu „současná hodnota“. Požadavek na vyjmutí ÚJVS z této povinnosti, anebo aby tato povinnost byla změněna na možnost – popř., aby byla stanovena až od určité hranice významnosti. A to hlavně z důvodu vysoké pracnosti. Tyto nové postupy kladou mnohem vyšší nároky na konsolidaci, na které se účetní jednotky veřejného sektoru podílejí sestavováním výkazů PAP či PKP.

Pokud by připomínka nebyla akceptována, požaduje se důsledné popsání způsobu zatřídění daného dluhu/pohledávky a způsob výpočtu hodnoty daného dluhu/pohledávky tak, aby obě protistrany (věřitel a dlužník) z řad účetních jednotek veřejného sektoru, oceňovaly a zatřiďovaly daný dluh/pohledávku ve svém účetnictví stejně. Není možné, aby z pohledu dlužníka byl daný dluh označen jako krátkodobý a oceněn jmenovitou hodnotou 1 000 Kč a z pohledu věřitele byla tato pohledávka označena za dlouhodobou a oceněna současnou hodnotou 900 Kč.

Definice reálné hodnoty (§ 66 odst 4) – Nový postup V návrhu zákona není jednoznačná definice reálné hodnoty (RH), ale pouze odkaz na mezinárodní účetní standard, což se úplně vymyká dosavadní praxi. Což bude působit i obtíže při stanovení hodnoty RH, protože převážná většina účetních jednotek nebude vědět, jak RH určit. Požaduje se definici reálné hodnoty uvést přímo do textu zákona, bez odkazu na mezinárodní standardy a zároveň se požaduje, aby v prováděcí vyhlášce nebo českém účetním standardu byla tato problematika mnohem více konkretizována. Odkaz na mezinárodní standardy se chápe pro menší účetní jednotky veřejného sektoru jako neuchopitelný a významně se tak ztrácí efektivita z hlediska informačního a uživatelského. Již nyní mají některé účetní jednotky problém stanovit reálnou hodnotu u majetku určeného k prodeji a metodika MF ČR aktuálně neřeší všechny otázky, které tato metoda s sebou přináší. I praxe se pravděpodobně liší od toho, jak by MF ČR očekávalo, že reálná hodnota bude nakonec stanovena. Definované způsoby by neměly účetní jednotky dodatečně administrativně zatěžovat.

Následné oceňování aktiv a dluhů §70 – Nový postup Možnost následně ocenit reálnou hodnotou jakékoli své jiné aktivum nebo dluh s výjimkou zásob, pokud to přispěje k naplnění požadavku věrného a poctivého zobrazení. Požadavek vypustit tuto povinnost pro ÚJVS. Je nutné další pravidla doplnit prováděcím předpisem. A to z důvodu spekulativního přeceňování na reálnou hodnotu.

Účetní dodatečné zhodnocení (technické zhodnocení) v rámci jednoho účetního období - §75 (odst. 1) - Aktuální postup je takový, že doposud se vychází z posouzení dokončeného zásahu do jednotlivého majetku. A pokud zásah přesahoval do dalšího období uvedlo se technické zhodnocení v položce nedokončeného majetku. Nový postup Dodatečné zhodnocení se má posuzovat souhrnně za účetní období. Zohledňují se tedy částky vynaložené na zásah do majetku v jednom účetním období. Požadavek, aby byla v zákoně možnost účtovat dodatečné zhodnocení přes více než jedno účetní období.  A ponechat stávající termín technického zhodnocení, protože lépe vyjadřuje skutečnost. Z věcného hlediska je také obava z vazby na prvotní ocenění aktiva, kde lze očekávat zvýšení náročnosti pro ekonomické pracovníky.

Mezitímní účetní závěrka (§80) - Aktuální postup Zavedená praxe je taková, že ÚJ odevzdávají čtvrtletní výkazy včetně výkazu PAP. Nový postup V návrhu zákona je vypuštěn pojem mezitímní ÚZ. Požadavek je na zachování, protože v případě jejich absence by docházelo ke zvýšené časové náročnosti při kontrole řádné účetní závěrky a ke zvýšení chybovosti. Navíc kraje obdržely informace, které jsou v rozporu s tímto vyjádřením.

Pozn: „Vysvětlení, jestli se budou sestavovat a odevzdávat čtvrtletní výkazy včetně PAP - > s tím souvisí požadavek na vyhotovování tzv. pomocných přehledů (§ 93), které by měly nahradit povinnost sestavení mezitímní ÚZ.“

Pomocné přehledy § 93 – Jedná se o nový účetní dokument, který obsahuje vybrané účetní informace. Smyslem navrhovaného ustanovení je výslovně upravit povinnost účetních jednotek veřejného sektoru vyhotovovat tzv. pomocné přehledy, namísto uložení povinnosti sestavovat mezitímní účetní závěrku. MF stanoví bližší podrobnosti. Požadavek Účetní jednotky nesouhlasí s tím, aby tyto organizace nepředávaly v průběhu roku účetní výkazy do CSÚIS. Pokud se jedná o krajské příspěvkové organizace, řízení těchto organizací vychází vždy v průběhu roku z mezitímních účetních výkazů, totéž platí u obecních příspěvkových organizací v případě zřizovatelů. Nahrazovat je výkazem PAP je z technického i věcného hlediska zcela neefektivní. Navíc nově zavedený systém by významně zkomplikoval řešení chyb, kdy účetnictví přesně zobrazuje danou ekonomickou skutečnost, ale v rámci výkazu PAP na ní je chybně reagováno. Žádná zátěž by účetní jednotce proto nebyla ubrána, jen by došlo ke komplikaci při kontrolách účetních výkazů a výkazů PAP na krajském úřadě, který je v přenesené působnosti dle vyhlášky č. 383/2009 Sb. tímto pověřen.  

Statutární výroční zpráva  §113 – Je zcela nový pojem a představuje jakousi „obálku“ zahrnující dokumenty v rozsahu účetní závěrky – co se týká ÚJVS. Ostatní jednotky přikládají ještě další účetní zprávy a další dokumenty, o kterých to stanový zákon. Jedná se tedy o označení jakéhosi souboru dokumentů.  Požadavek je ponechat stávající pojmosloví účetní závěrka. V novém zákoně o účetnictví navrženou úpravu statutární výroční zprávy shledáváme nadbytečnou. Ani Směrnice žádný takový požadavek nestanoví.

Povinnost zajistit povinný audit § 114 – Tento paragraf zakládá účetním jednotkám povinnost zajistit, aby byl proveden povinný audit. Požadavek je jednoznačně z této povinnosti v návrhu zákona vyloučit účetní jednotky veřejného sektoru. S ohledem na jednoznačnost a zachování právní jistoty pro účetní jednotky veřejného sektoru. Obava ze zavedení této povinnosti byla předmětem připomínek.

Zveřejňování řádné statutární výroční zprávy ve veřejné rejstříku § 117 – Aktuální postup Účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku, zveřejňují výroční zprávu ve sbírce listin dle §21a odst. 4 zákona o účetnictví. Nový postup je obdobný. ÚJ zapsaná ve veřejném rejstříku zveřejní řádnou statutární výroční zprávu.  Požadavek Navrhuje se, aby příspěvkové organizace zapsané ve veřejném rejstříku nebyly povinné zveřejňovat řádnou statutární výroční zprávu ve veřejném rejstříku. Jeví se to jako duplicitní zveřejňování. Prostřednictvím Ministerstva financí už zveřejňují účetní závěrku. Ve veřejném rejstříku by mohl být u příspěvkových organizací zapsaných ve veřejném rejstříku doplněn odkaz na Monitor MF.

Účetní dokumenty v technické formě §122 odst. 4 – Nový postup Při vedení účetnictví účetní jednotky veřejného sektoru se vyhotovují účetní dokumenty výhradně v technické formě. Požadavek S ohledem na skutečnost, že od roku 2026 bude zákonem dána technická forma účetních záznamů, požaduje se, aby v důvodové zprávě bylo uvedeno, jaká tato technická forma bude, pokud je známo.

Požadavek na ponechání možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro příspěvkové organizace, hlavně ty menší, které nemají povinnost vkládat výkaz PAP do CSÚIS. Odůvodnění Někteří zřizovatelé umožnili vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu svým příspěvkovým organizacím, protože považují tento koncept za efektivní a informačně vyhovující. Pokud nebude vymezena úleva malým účetním jednotkám veřejného sektoru, dojde k nadbytečnému zatížení a zkomplikuje to účetní evidenci těchto účetních jednotek bez většího přínosu.

Retrospektivní úprava účetní závěrky § 23 – Požadavek na neměnnost již jednou uzamčených a schválených výkazů v CSÚIS krajskými úřady a následně MF ČR. Toto se považuje za stěžejní.