Návrh nového zákona o účetnictví se ve čtvrté části, Hlava II.  věnuje účetní závěrce. Definuje ji jako výstup účetního výkaznictví a prostředek, který poskytuje vnějšímu uživateli účetní informace nezbytné pro jeho rozhodování.

Dle nového návrhu je účetní závěrka nedílný celek, který je tvořen účetními výkazy poskytující účetní informace a přílohou, která tyto informace vysvětluje a doplňuje za účelem podání věrného a poctivého zobrazení finanční situace. Účetními výkazy jsou rozvaha, která je výkazem poskytující informace o současné finanční situaci, tzn. informace o stavu aktiv a pasiv. Výkaz zisku a ztráty je výkazem poskytující informace o finanční výkonnosti, tj. informace o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření. Výkaz peněžních toků (cash flow), který je výkazem poskytujícím informace o peněžních tocích. Výkaz změn vlastního kapitálu, je výkazem poskytujícím informace o změnách finanční situace v podobě zvýšení a snížení složek vlastního kapitálu. V novém zákoně o účetnictví se na přílohu, jako nedílnou součást účetní závěrky, klade daleko větší důraz. U jednotek veřejného sektoru (dříve „vybrané účetní jednotky“), jejichž účetní závěrka podléhá schválení dle zákona, se budou do přílohy také uvádět vysvětlující informace pro účely rozhodování příslušného orgánu o schválení či neschválení účetní závěrky. Rozsah účetní závěrky bude odlišný v závislosti dle typu druhu a kategorizace účetní jednotky. U malých a mikro účetních jednotek zahrnují účetní výkazy pouze rozvahu a výkaz zisku a ztráty. Ale budou moci si v rámci účetní závěrky rozhodnout pro rozšíření a dobrovolné sestavení výkazů peněžních toků a přehled vlastního kapitálu, a to buď obou výkazů najednou, nebo pouze jednoho z nich. U středních a velkých účetních jednotek jsou vždy povinnou součástí účetní závěrky všechny čtyři účetní výkazy. U vybraných účetních jednotek, tedy ponovu jednotek veřejného sektoru, by mělo být pro změnu upuštěno od sestavení výkazu peněžních toků a přehledu o změnách vlastního kapitálu v souvislosti s duplicitně vykazovanými informacemi. Protože tyto účetní jednotky mají vykazovací povinnosti ještě i z jiných právních předpisů.

Dalším navrhovaných členěním účetní závěrky je podle zahrnutých entit na individuální a konsolidovanou. Individuální závěrku sestavuje účetní jednotka sama za sebe, zatímco v případě konsolidované ji sestavuje mateřská entita dohromady za uskupení konsolidovaných entit, kterého je součástí. Dále se navrhuje členění podle okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, a to na řádnou a mezitímní. Návrh zákona už nepočítá s rozlišením na řádnou a mimořádnou s odůvodněním, že obě účetní závěrky jsou dle stávající úpravy sestavovány ke konci účetního období s následným uzavřením účetních knih, pouze s rozdílem trvání délky účetního období. Buď se jedná o standardní dobu trvající 12 kalendářních měsíců, nebo jinak dlouhé účetní období končící zvláštním posledním dnem účetního období. Rozlišení nebylo doposud úplně jasné, hlavně v případech, kdy se mimořádná účetní závěrka sestavovala za 12měsíční období. Proto je nově v účetní závěrce identifikováno účetní období, přesněji řečeno jeho délka, aby bylo pro uživatele jasně zřetelné, zda se jedná o mimořádný důvod sestavení nebo sestavení za obvyklou délku účetní období. Zato mezitímní účetní závěrka se sestavuje za jiné období a k jinému okamžiku než řádná účetní závěrka. Sestavuje se, pokud to stanoví jiný zákon nebo dle potřeb účetní jednotky za pravidelně se opakující období (např. čtvrtletí či pololetí). Anebo nepravidelně, pokud je sestavována jednorázově pro určitý konkrétní účel.

Jednotky veřejného sektoru byly zvyklé odesílat mezitímní účetní závěrku do centrálního systému účetních informací státu. Jedním z navrhovaných ustanovení je upravit i tuto povinnost. Místo uloženého úkolu sestavovat a odesílat mezitímní účetní závěrku, by účetní jednotky vyhotovovaly tzv. pomocné přehledy. Zatím nejsou známy žádné bližší informace ani podrobná úprava související s tvorbou těchto pomocných přehledů. Není také známo, jestli by se povinnost týkala všech nebo pouze některých jednotek, ani co by pomocné přehledy měly obsahovat.

Navrhovaný zákon o účetnictví rovněž podrobněji upravuje způsoby zpřístupnění či zveřejnění účetní závěrky. V této souvislosti se objevuje nový pojem statutární výroční zpráva, jako označení pro soubor dokumentů účetní závěrky, účetních zpráv a dalších dokumentu, o kterých tak stanoví zákon. Za účetní zprávy jsou považovány individuální zpráva vedení, individuální zpráva o platbách správním entitám a individuální zpráva o daních z příjmů. Účetní jednotky veřejného sektoru nemají povinnost sestavovat žádný ze zmíněných dokumentů účetní zprávy. Sestavují pouze účetní závěrku, potom se tedy účetní závěrka považuje zároveň i za statutární výroční zprávu. Jednotky veřejného sektoru zveřejňují svoji statutární výroční zprávu prostřednictvím Ministerstva financí. Tato povinnost bude splněna okamžikem předání účetní závěrky, respektive individuální výroční zprávy do CSÚIS, a to i prostřednictvím vyššího územního samosprávného celku.

Co se týká samotných náležitostí nepředstavuje oblastní účetních závěrek žádné zásadní změny oproti stávajícímu znění.