Nejen Zákon o účetnictví v § 3 odst. 1, ale i prováděcí vyhláška v § 69 vyžadují zachycování nákladů a výnosů do období, se kterým věcně a časově souvisí podle tzv. akruálního principu, aniž by bylo bráno v úvahu, kdy došlo k reálnému pohybu peněz. Právě k tomuto účelu je určena metoda časového rozlišení.

Časové rozlišení má významný dopad na vykázání správného hospodářského výsledku v rámci daného účetního období. Z tohoto důvodu musí být vyloučeny náklady a výnosy, které se netýkají běžného účetního období a naopak zařazeny náklady a výnosy, které se ho týkají. Toto očištění se prování právě pomocí odpovídajících účtů časového rozlišení.

Nákladové a výnosové položky týkající se jiného účetního období se v běžném účetním období neúčtují na účty nákladů a výnosů, ale na příslušné účty časového rozlišení. Do nákladů a výnosů se přeúčtují až v následujících obdobích. Nejčastějším dobou, kdy se účtuje o těchto operacích je přelom roku.

Pro časové rozlišení je zásadní, že účetní jednotce jsou známy tři skutečnosti

• účel – věcné vymezení na co byl nebo bude vynaložen náklad, respektive z čeho vznikl nebo vznikne výnos
• období do kterých účetních období a v jakém poměru se musí příslušný náklad nebo výnos rozdělit
• částka – jaká je částka nákladu nebo výnosu, který musí účetní jednotka časově rozlišovat

Pro časové rozlišení používají účetní jednotky následující účty, jejichž obsahové vymezení je součástí vyhlášky č. 410/2009 Sb. V § 22 jsou účty časového rozlišení s aktivním zůstatkem a v § 33 účty časového rozlišení s pasivním zůstatkem.

• 381 Náklady příštích období – obsahuje částky výdajů běžného období, které budou nákladem v následujících účetních obdobích
• 383 Výdaje příštích období – obsahuje částky nákladů, které s běžným účetním období souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn
• 384 Výnosy příštích období – obsahuje částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v následujících účetních obdobích
• 385 Příjmy příštích období – obsahuje částky výnosů, které souvisejí s běžným účetním období, avšak nebyly dosud vyúčtovány jako pohledávky
• 388 Dohadné účty aktivní – očekáváné pohledávky, u kterých není známá skutečná výše plnění k okamžiku účetního případku
• 389 Dohadné účty pasivní – očekáváné závazky, u kterých není známá skutečná výše plnění k okamžiku účetního případku

Časového rozlišení se nepřímým způsobem dotýkají i účty rezerv a dohadných položek. Rezervy znázorňují výdaje příštího období v podobě zvýšení nákladů v běžném účetním období v důsledku očekávaných budoucích výdajů. Jsou určeny k pokrytí dluhů (výdajů), u kterých je znám účel a je pravděpodobné, že nastanou, avšak není známá přesná částka ani datum, kdy vzniknou. Dohadné položky se používají v případech, kdy neznáme skutečnou výši plnění k okamžiku účetního případu. Účetní jednotka rozlišovanou částku více či měně přesně odhaduje. U rezerv ani u dohadných položek nejsou splněny všechny tři podmínky časového rozlišení.

Ze zásad časového rozlišení je možné stanovit výjimky v podobě nevýznamných a pravidelně se opakujících výdajů. Například drobné nákupy kancelářských potřeb, novoročenek, předplatné apod. Jedná o informace o částkách, které se nepovažují za významné nebo kdy náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace. Hranici významnosti je třeba určit s nejvyšší opatrností, protože nepoužití této metody nesmí výrazným způsobem ovlivnit věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů za účelem záměrné úpravy výsledku hospodaření.