Nový zákon o účetnictví vs. zjednodušený rozsah účetnictví | GORDIC
Nový zákon o účetnictví vs. zjednodušený rozsah účetnictví
Převážná většina účetních jednotek vede účetnictví v plném rozsahu. Podle stávajícího zákona mohou některé z nich vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Často se jedná o příspěvkové organizace, pokud jim to umožnil jejich zřizovatel. Této možnosti využívají účetní jednotky nejen z kategorie vybraných účetních jednotek, ale i další malé nebo mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Podstata zjednodušeného rozsahu spočívá v omezeném použití vybraných účetních metod.
Účetní jednotky
-
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny
-
mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize
-
nepoužívají ustanovení zákona o účetnictví týkající se opravných položek, reálné hodnoty a rezerv, s výjimkou rezerv a opravných položek dle zvláštních právních předpisů
-
nemusí účtovat v knihách analytických účtů a knihách podrozvahových účtů
-
sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu
V novém návrhu zákona o účetnictví je od konceptu účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zcela upuštěno. Navrhované změny předpokládají systematičtější vymezení úlev při použití účetních metod nebo sestavování účetních závěrek dle jednotlivých kategorií podnikatelských a neziskových účetních jednotek. S kategorizací jednotek na mikro, malá, střední nebo velká se počítá pouze v případě soukromoprávních účetních jednotek.
S možnými navrhovanými úlevami souvisí i upuštění od rozlišování podvojného i jednoduchého systému účetnictví, které bylo postaveno na kritériu způsobu vedení účetnictví. A nově se navrhuje třídění na podvojné, založené na nákladech a výnosech, tedy na akruálním principu a hotovostní, založené na příjmech a výdajích v okamžiku provedení platby. Navrhované hotovostní účetnictví odpovídá stávajícímu jednoduchému účetnictví, které lze účtovat i podvojně dle rozhodnutí účetní jednotky. Nové rozdělení systému účetnictví by mělo zajistit větší možnost využít úlevy vyplývající z účetních metod použitých v daném systému účetnictví. Hotovostní účetnictví představuje jednodušší systém, který je zaveden z důvodu snížení administrativní zátěže zejména pro malé účetní jednotky. Hotovostní účetnictví zachycuje především toky peněžních prostředků a eviduje majetek a dluhy. Proto se na rozdíl od podvojného účetnictví liší požadavky na kvalitu účetních informací i požadavky na účetní výkaznictví. Podvojné účetnictví je založené na akruálním principu, to znamená, že veškeré účetní případy za účetní období jsou zachyceny v účetní závěrce za období, kterého se časově i věcně týkají. Účetní jednotka uznává náklady a výnosy bez ohledu na okamžik zaplacení nebo přijetí peněžních prostředků. Akruální princip a princip trvání účetní jednotky patří mezi základní předpoklady pro sestavování účetní závěrky.
Návrh nového zákona o účetnictví zavádí nové označení “jednotky veřejného sektoru” pro stávající “vybrané účetní jednotky”. Důvodem je, že se jedná převážně o účetní jednotky z oblasti veřejné správy a toto označení přesněji vyjádří, co je obsahem. U těchto jednotek se zvláštní úlevy ani výjimky nepředpokládají. Účetní metody mají být i nadále stanoveny účetními předpisy. Nový přístup zdůrazňuje účetní výkaznictví, a proto je potřebné, aby se se všemi účetním jednotkami veřejného sektoru zacházelo stejně, aby jejich následné výstupy byly kompatibilní. Pojetí zjednodušeného rozsahu vedení účetnictví se tedy stává zcela nadbytečným.