1. 10. 2021 došlo k novele zákona o dani z přidané hodnoty, jejíž hlavní změnou je zavedení nových pravidel v oblasti elektronického obchodování. Další neméně důležitou změnou novely bylo zavedení nového § 79e, který stanoví povinnost dlužníka při ukončení registrace k dani z přidané hodnoty, snížit uplatněný odpočet daně na všechny přijatá zdanitelná plnění, u kterých neprovedl úhradu. Veškeré podmínky pro zrušení registrace k DPH řeší § 106 zákona o DPH.  Další povinností při zrušení registrace je dle § 79 a následujících vypořádat všechny závazky vůči finančnímu úřadu přiznání v posledním zdaňovacím období registrace. A nově tedy přibyla i povinnost snížení nároku na odpočet vůči věřiteli. Vypořádání DPH se provádí na řádku č. 45 daňového přiznání. V případě úpravy dle § 79e je povinen dlužník předložit také přílohu k daňovému přiznání se seznamem provedených změn odpočtu daně obsahující údaje o přijatém zdanitelném, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Výčet informací nezbytných pro správu odpočtu daně, které jsou součástí požadovaného seznamu se uvádí v odst. 5 § 79e ZDPH 

• označení věřitele 
• daňové identifikační číslo věřitele 
• informaci vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění – tj. den jeho uskutečnění, základ a sazbu daně, den splatnosti, evidenční číslo daňového dokladu a den a výši doposud poskytnuté úplaty 
• doposud provedené opravy odpočtu daně podle § 74 nebo 74a včetně údajů podle § 45 odst. 1 písm. f) a h) až k) 
• výši uplatněného odpočtu 
• den a výši dodatečné poskytnuté úplaty  

Hlavním účelem povinnosti snížení odpočtu daně je vrátit daňovému subjektu část úhrady, která připadá výši daně z přidané hodnoty, protože ekonomickou zátěž této daně má nést konečný spotřebitel. Pokud však daňový subjekt zboží nebo službu neuhradil, pak neuhradil ani část připadající na daň z přidané hodnoty a není důvod, aby mu tato částka byla prostřednictvím odpočtu vrácena. 

V případě, že dlužník zaplatí svůj dluh nebo jeho část, provede opravu odpočtu v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to ve výši provedené úhrady, maximálně však do výše původně uplatněného odpočtu s přihlédnutím k podmínkám pro jeho uplatnění. Takto provedená oprava odpočtu bude zároveň součástí seznamu, přiloženého jako příloha dodatečného daňového přiznání. Oprava je přípustná v případě provedení dodatečné úhrady do tří let od zrušení registrace.  

Zavedení nového paragrafu souvisí se změnou provedenou v § 46 v odst. 3, která spočívá v umožnění věřiteli provést opravu základu daně, je-li věřitel plátce daně, pokud byl dlužník plátce daně v době, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a následně přestal být plátce daně.  Ze stejného důvodu muselo dojít i ke změně vymezení dlužníka v odst. 7 § 46.  ZDPH. Dlužníkem se pro účely DPH rozumí osoba, která jako plátce přijala od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část, a jejíž povinnost poskytnout úplatu za toto zdanitelné plnění nezanikla. Věřitel uvede opravu základu daně a výše daně na řádku č. 1 nebo č. 2 (dle sazby daně) daňového přiznání se záporným znaménkem. Cílem provedené úpravy není umožnění opravy základu daně v případě, kdy věřitel je plátcem daně, ale dlužník nebyl plátcem daně v době, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.