Zákon o daních z příjmů dává možnost poplatníkům část svých příjmů směřovat do oblastí, které jsou jejich srdci blízké a zároveň si tuto částku uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně. Ustanovení týkající se darů naleznete zjm. v § 15, § 17a, § 19b, § 20 odst. 8, § 25 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění (dále jen „ZDzP“). Na dary lze pohlížet jak z pohledu dárce, tak z pohledu příjemce daru, tedy obdarovaného.

Dárcem může být fyzická osoba (viz § 15 ZDzP) nebo právnická osoba (§ 20 odst. 1 písm. i) ZDzP). Pro obě tyto osoby platí, že lze od základu daně (u právnických osob sníženého podle § 34 ZDzP) “odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, a dále financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.”

V předchozím odstavci se objevuje termín bezúplatné plnění. Bezúplatným plněním se rozumí plnění, které je poskytnuto bez jakéhokoliv protiplnění. Může se jednat o peněžní i nepeněžní plnění a může mít několik podob – darování, dědění, majetkového práva atd. Důležité ovšem je, že není součástí „transakce“ protiplnění, nejedná se tedy o plnění typu „něco za něco“.

Výše nezdanitelné části základu daně je rozdílná u právnických a fyzických osob. U právnických osob musí hodnota bezúplatného plnění činit alespoň 2000 Kč a v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 (položky odčitatelné od základu daně). Tento odpočet si ovšem nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci (viz § 17a ZDzP). U fyzických osob úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Dle Pokynu GFŘ D-22 se za bezúplatná plnění považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, tyto se oceňují dle zákona o oceňování majetku. U hmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2 ZDzP) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu u ostatního majetku.

Dne 4. 2. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tento zákon umožnil odečíst od základu daně v souvislosti s poskytnutím bezúplatného plnění vyšší částky. U právnických osob lze pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34. U fyzických osob pro lze odečíst pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.

Fyzické osoby mohou dle ustanovení § 15 ZDzP uplatnit jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely hodnotu jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, pokud nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20000 Kč.

Opět na toto ustanovení navazuje pokyn GFŘ D-22, který upřesňuje pojmy v ustanovení použité. Z pokynu GFŘ D-22 považuji v souvislosti s uvedeným za důležité definování jednoho odběru krve a nutnost prokázání dokladem:

• Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.
• Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.

Trochu se zastavíme u dokladu k prokázání poskytnutí daru. Výše jsme si uvedli náležitosti, které tento doklad musí obsahovat. Finanční správa na svých webových stránkách uvádí (viz odkaz [4]), že rovněž doklad, na kterém není potvrzení konečného příjemce, je pro správce daně akceptovatelný, pokud poplatník (dárce) „doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS apod.), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.“ Jak je patrné, netýká se tato informace jiných případů než veřejných sbírek, tudíž by bylo vhodné mezi náležitosti dokladu k prokázání poskytnutí daru zahrnout rovněž i potvrzení přijetí daru stvrzené nejen datem poskytnutí (tedy povinnou náležitostí), ale rovněž uvedením jména a podpisu osoby, která dar převzala, případně osoby, která obdarovanou instituci zastupuje. Tím by měl být dárce zcela ochráněn před případnými komplikacemi ze strany správce daně.

Ustanovení § 15 odst. 1 se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Zdroje:

[1] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

[2] Zákon č. 39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 

[3] Pokyn GFŘ D-22

[4] Finanční správa – Daňový režim bezúplatných plnění (darů)