Součástí druhového členění rozpočtové skladby dle vyhlášky č. 412/2021 Sb. o rozpočtové skladbě jsou v kategorii příjmů pod třídou 1 Daňové příjmy. Tyto příjmy jsou významným zdrojem financování obcí a v nemalé míře přispívají i do rozpočtu krajů.  Daňové příjmy plynoucí do rozpočtu obcí i krajů se řídí zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní. Zákon přerozděluje výnos ze sdílených daní mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Jedná se o prostředky vybrané zejména z daní z příjmu nebo daně z přidané hodnoty.  Daňové příjmy se na základě zákona rozdělují takovým způsobem, aby státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků byly určitým způsobem vyváženy.

Vypočtený podíl jednotlivých obcí na příslušné části celostátního hrubého výnosu daní je obsažen ve vyhlášce, která je každoročně vydávána Ministerstvem financí s účinností od 1.9. daného roku.

Výchozím bodem pro zjištění procentního podílu jednotlivé obce na sdílených daních je součet následujících ukazatelů

• poměru započtené výměry katastrálních území obce k 1.lednu k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03
• poměru počtu obyvatel obce k 1.lednu k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10
• poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k 30.září k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09,
• poměru násobku postupných přechodů

Pro snadnější určení předpokládaných daňových výnosů jednotlivých obcí zveřejňuje Svaz měst a obcí ČR na svých stránkách kalkulačku rozpočtového určení obcí, kde si každá obec po zadání svého názvu zjistí výši odhadovaných daňových příjmů.

Od Ministerstva financí obdrží Finanční úřady dvakrát měsíčně údaje o stavu inkasa vybraných daní. V případě, došlo-li k nárůstu inkasa od posledně provedeného převodu, vypočtou se z přírůstků inkasa nároky jednotlivých obcí. Finanční úřady tyto informace zpracují a vytvoří převodní příkazy, které předávají ČNB. Dle tohoto podkladu jsou jednotlivým obcím následně zasílány (cca 5. a 20. dne každého měsíce) podíly na celostátním inkasu vybraných daní, je-li částka (zaokrouhlená na celé koruny dolů) určená k převodu vyšší než 500 Kč.

Pro zajištění správného zatřídění na příslušnou položku rozpočtové skladby je uvedena tabulka, kde jsou zmíněny čísla převodových účtů státního rozpočtu, z nichž jsou obcím a krajům převáděny jejich podíly a příslušná položka rozpočtové skladby, na kterou je třeba daný příjem zaúčtovat. Tato tabulka je každoročně obsažena ve Zprávách MF pro kraje a obce.

Pouze minimální část daňových příjmů mohou účinně ovlivnit obce svojí aktivitou. Určité možnosti se týkají v první řadě daně z příjmů právnických osob, kdy je poplatníkem obec. V tomto případě však musíme vzít v úvahu, že vypočtená daň se pouze proúčtuje a projeví se jak v příjmové, tak i ve výdajové stránce účetní jednotky. Obec tedy není skutečným příjemcem daně. Může tedy ovlivnit tento daňový příjem, ale bez účinku. Ovlivněním 1,5 % daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti získají obce jen velmi malou částku do svého obecního rozpočtu. U daně z nemovitostí mají obce určitou pravomoc rozhodnout o výši koeficientu pro výpočet daně, ale pouze v rámci zákonného rozpětí. Výnos této daně je plně určen do rozpočtu obce, proto ovlivnění výnosů této daně může ovlivnit i daňové příjmy. A poslední možností jak ovlivnit daňové příjmy jsou místní poplatky. Místní poplatky jsou další kategorií daňových příjmů obcí. Zákon 565/1990 Sb. o místních poplatcích říká, jaké druhy poplatků mohou obce vyhlásit. U takto vymezených příjmů jsou ÚSC správci daně, to znamená, že mohou rozhodovat o zavedení jednotlivých poplatků na základě obecně závazné vyhlášky.