Od roku 2017 platí zákon č. 23/2017 Sb. o rozpočtové odpovědnosti, který ovlivňuje hospodaření veřejných institucí včetně územních samosprávných celků. Zavádí do českého právního řádu významné principy a zásady proti zadlužování veřejných rozpočtů. Cílem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je zlepšení celkového hospodaření sektoru veřejných institucí v České republice, posílení transparentnosti a efektivnosti veřejných financí a ve výsledku také podpora konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Toto opatření bylo přijato, i když hospodaření územních samospráv jako celku je na tom lépe než stát, protože obec dbá nejen o svůj společenský a regionální rozvoj, ale stará se i o zdraví a dlouhodobou udržitelnost svých financí při realizaci svých plánů a povinností.

Samotné obce nemají s dluhy problémy, přesto aby nedocházelo k přílišnému zadlužování celkově všech veřejných institucí, představuje zákon nástroje k postupnému dosažení udržitelnosti veřejných financí celé České republiky. Z tohoto důvodu se nápravná a regulační pravidla uvedená v zákoně vztahují i na územní samosprávné celky v případě velkého zadlužení.

Pravidlo dluhové brzdy nařízené ustanovením § 14 zákona platí pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady i příspěvkové organizace. Tyto veřejné instituce nesmí po období, v němž výše dluhu činí nejméně 55 % hrubého domácího produktu, zřizovat nové závazky ze smluv, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo orgánu státní moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok. Pokud by dluh sektoru veřejných institucí překročil 55 % HDP a aktivovalo se toto pravidlo, územní samosprávný celek musí schválit rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový a další omezení se týkají i schvalování rozpočtového provizoria. Schodkový rozpočet může být schválen pouze při splnění podmínek stanovených § 4 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., uhrazením schodku uspořenými finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Schodek vzniklý z důvodů předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU je možné hradit smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů. Pravidlo dluhové brzdy se však nespustí v případě významného zhoršení ekonomického vývoje ČR po dobu 24 měsíců nebo v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu či v případě rozsáhlého odstraňování následků živelních pohrom.

Číselné fiskální pravidlo dle ustanovení § 17 zákona platí pouze pro územní samosprávné celky a nařizuje hospodařit takovým způsobem, aby výše jejich dluhu nepřesáhla 60 % průměru jejich příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. Pokud by nastala situace a hranice by byla překročena, má územní samosprávný celek povinnost postupně splácet své dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výši dluhu a 60 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 roky. Nepodaří-li se územnímu celku snižovat dluhy převyšující 60 % průměru jeho příjmů alespoň o toto zákonné minimum, rozhodně ministerstvo financí v následujícím kalendářním roce o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Dle ustanovení § 6c zákona č. 243/2000 Sb. mohou být tyto pozastavené daňové příjmy použity na úhradu předchozích dluhů ÚSC.

Pravidla rozpočtové odpovědnosti s cílem podporovat rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí se týkají jednotlivých skupin sektoru veřejných institucí vymezeném v § 3 zákona. Veřejné instituce jsou zapsány v registru ekonomických subjektů vedeném a spravovaném Českým statistickým úřadem. Seznam všech organizací zařazených do sektoru veřejných institucí je zveřejněn na stránkách Ministerstva financí.