Pro potřeby zákona o účetnictví dělíme pohledávky a závazky na krátkodobé a dlouhodobé. Základním pravidlem pro toto členění je doba splatnosti.  Za dlouhodobé pohledávky a závazky se považují ty, jejichž sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok. Ostatní pohledávky a závazky se považují za krátkodobé, to znamená, že sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je kratší než jeden rok. Rozhodným okamžikem pro posouzení krátkodobosti nebo dlouhodobosti je okamžik uskutečnění účetního případu. K datu sestavení účetní závěrky se proto neprovádí přehodnocení a přeúčtování položek pohledávek a závazků vykazovaných v rozvaze podle data splatnosti.

V právním předpisu zákon o účetnictví se členěním majetku a závazků na dlouhodobé a krátkodobé zabývá § 19 odst. 8.  V prováděcí vyhlášce č. 410/2009 Sb. je dále uvedeno obsahové vymezení jednotlivých položek kategorií dlouhodobých pohledávek v § 19, krátkodobých pohledávek v § 22, dlouhodobých závazků v § 31 a krátkodobých závazků v § 32. Všechny tyto ustanovení se týkají položek závazků a pohledávek zobrazených v rozvaze.

Přičemž další skupinou jsou podmíněné pohledávky a závazky, které jsou součástí podrozvahových účetních knih a informace o stavech těchto položek jsou zobrazeny ve výkazu Příloha účetní závěrky.  Obsahové vymezení podmíněných položek pohledávek a závazků vykázaných na podrozvahových účtech určuje ustanovení § 50 až § 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Je nutné připomenout, že na podrozvahových účtech se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize.

Členění podmíněných pohledávek a závazků na krátkodobé a dlouhodobé probíhá v souladu s § 48 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., tedy na mírně odlišném principu než rozdělení u rozvahových položek. Za krátkodobé se požadují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně. Ostatní podmíněné pohledávky a závazky se považují za dlouhodobé. Kritérium jednoho roku zůstává stále zachováno, ale uplatňuje se do okamžiku, ve kterém bude o závazku nebo pohledávce účtováno na rozvahových účtech.  

Oceňování dlouhodobých podmíněných položek se provádí dle ustanovení § 72 odst. 5 vyhlášky 410/2009 Sb. ke konci rozvahového dne. Z toho plyne, že součástí závěrkových operací je také kontrola a přehodnocení těchto položek. 

Objevující se chybný požadavek na přehodnocení krátkodobosti a dlouhodobosti rozvahových pohledávek a závazků vybraných účetních jednotek k rozvahovému dni většinou vychází z vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb., kde se u krátkodobých pohledávek uvádí, že obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší. Toto ustanovení se však týká účetnictví podnikatelů, a ne vybraných účetních jednotek, které postupují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., a tato povinnosti zde uvedena není.