V současné době se připravuje novela zákona č.  235/2004Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), která reaguje na změny právních předpisů Evropské unie. Návrh se týká změn v dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) při prodeji zboží mezi jednotlivými členskými státy na dálku (tzv. e-commerce), dále obsahuje úpravu ustanovení týkajících se dovozu zboží nízké hodnoty a plnění usnadněná provozovatelem elektronického rozhraní a použití zvláštního režimu jednoho správního místa. Tato novela prošla 2. čtením ve Sněmovně, v rámci legislativního procesu je vedena pod sněmovním tiskem č. 867. Ačkoliv je v této chvíli více než pravděpodobné, že novela ZDPH nebude v předpokládaném termínu schválena, lze dle informace zveřejněné na webových stránkách Finanční správy postupovat podle přímého účinku směrnice o DPH již od 1. 7. 2021, „avšak při takovém postupu musí plnit i veškeré související podmínky a povinnosti vyplývající zejména z prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011“ [6].

Nyní si jednotlivé změny v ZDPH blíže vysvětlíme.

1. Změny v zasílání zboží mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „EU“)

Stav před novelou byl takový, že místo plnění je v členském státě zahájení odeslání, případně přepravy zboží, pokud hodnota zboží zaslaného do jiného členského státu v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce nepřekročí:

• hodnotu pro účely zasílání zboží stanovené jednotlivými členskými státy na úrovni 35.000 EUR nebo 100.000 EUR (případně ekvivalentu v národních měnách), přičemž osoba zasílající zboží musí tento limit sledovat podle jednotlivých členských států
• hodnotu pro zasílání zboží do tuzemska 1.140.000 Kč

Novelou došlo k formální úpravě a rovněž k snížení hodnotové hranice. Formální úpravou je nahrazení pojmu zasílání zboží (§ 8 odst. 3 ZDPH) pojmem prodej zboží na dálku. Hodnotová hranice se snížila a vznikl pouze jeden limit na prodej zboží na dálku a poskytnutí TBE služby (telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání, elektronicky poskytované služby – viz § 10i ZDPH). Tento limit je určen ve výši 10.000 EUR bez daně a je společný pro prodej zboží na dálku a poskytnutí TBE služeb do všech států EU dohromady, tj. nebude se uplatňovat pro každý členský stát zvlášť. Velmi zjednodušeně lze říct, že pokud prodejce zboží za kalendářní rok nepřekročí při zasílání zboží do všech států EU limit 10.000 EUR, zdaňuje se prodej zboží na dálku v členském státě usazení (v tuzemsku), anebo u poskytnutí služeb v členském státě, ve kterém má poskytovatel služby sídlo nebo provozovnu (platí pouze pro osoby, které mají sídlo v jednom členském státě EU, nebo nemají sídlo v členském státě EU, ale mají provozovnu pouze v jednom členském státě EU). Při překročení limitu 10.000 EUR podléhá prodej zboží na dálku DPH v členském státě, kde se zboží nachází po ukončení jeho přepravy nebo odeslání (tedy v jednotlivých členských státech EU). V případě překročení v kalendářním roce limitu 10.000 EUR umožňuje novela možnost použití zvláštního režimu jednoho správního místa pro odvod DPH, tzv. OSS.

2. Změny v dovozu zboží nízké hodnoty

Podle současné právní úpravy se dovoz zboží do tuzemska, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR, osvobozuje od daně (§71 odst. 3 písm. a) ZDPH). Toto osvobození však bylo vnímáno jako narušení hospodářské soutěže, neboť při dovozu ze třetích zemí byly zásilky nízké hodnoty osvobozeny od DPH, zatímco při prodeji z jiného členského státu tyto zásilky dani podléhaly.

Novelou dojde ke zrušení osvobození od daně u dovozu zboží s vlastní hodnotou nepřesahující 22 EUR z třetí země a veškerý dovoz ze třetích zemí bude podléhat DPH (až na zákonné výjimky, např. z důvodu humanitární pomoci). Zde je důležité také zmínit, že zboží s vlastní hodnotou nepřesahující 150 EUR je osvobozeno od cla, jak tomu bylo i dříve, je ovšem nutné podat elektronicky celní prohlášení. U plátců DPH tato změna zákona nebude až tak dramatická, ovšem u příjemců zboží, kteří nejsou plátcem DPH je tato situace komplikovanější a je nutné při objednávání zboží z třetí země vyjasnit otázku DPH s dodavatelem zboží, neboť existuje více možností, jak DPH odvést (viz odkaz Finanční správy). DPH při dovozu bude tedy možné vybírat některým z uvedených způsobů:

• standardním způsobem (plátce DPH ji přizná ve svém přiznání DPH, neplátce ji uhradí celnímu úřadu)
• v režimu IOSS (importní OSS) prodejcem ze 3. země či internetovým tržištěm (občan ji uhradí e-shopu spolu při objednávce zboží)
• přepravcem (DPH potom uhradí zákazník přepravci)

3. Dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní (digitální platforma)

Elektronické obchodování je v současné době velmi populární, přesto tato oblast není ve směrnici 2006/112/ES, o společném systému DPH a prováděcím nařízení k této směrnici č. 282/2011, a ani v ZDPH specificky upravena.

Provozovatelem elektronického rozhraní (nově v § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH) je osoba, „která provozuje elektronické tržiště, na kterém nabízí možnost prodeje zboží ostatním dodavatelům zboží a kde dochází ke spojení těchto dodavatelů zboží s koncovým zákazníkem vedoucímu k dodání zboží. Provozovatel elektronického rozhraní tedy usnadňuje dodání mezi dodavateli zboží a koncovými spotřebiteli v EU. Za provozovatele elektronického rozhraní z pohledu budoucí novely zákona o DPH se nepovažuje osoba, která prodává vlastním jménem a na vlastní účet prostřednictvím e-shopu své vyrobené či nakoupené zboží, se kterým má právo nakládat jako vlastník.“ [2]. „Dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní osobám se sídlem nebo provozovnou v EU, podléhá zdanění ze strany prodejce, nikoliv ze strany provozovatele elektronického rozhraní. Dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní osobám, které nemají v EU sídlo ani provozovnu, podléhá zdanění ze strany provozovatele elektronického rozhraní, neboť se stává tzv. domnělým dodavatelem zboží. Pro provozovatele elektronického rozhraní to znamená, že postupuje, jako by zboží sám nakoupil a dále jej prodal.“ [3]. Novela umožňuje provozovateli elektronického rozhraní využít pro odvod DPH u dodání zboží zvláštního režimu jednoho správního místa, tzv. OSS, případně IOSS (importní OSS).

4. Rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop - OSS).

Zvláštní režim jednoho správního místa je určený pro výběr daně z přidané hodnoty v jednotlivých členských státech Evropské unie u přeshraničních plnění poskytovaných osobám nepovinným k dani (tzv. B2C plnění). Princip režimu OSS spočívá v tom, že poskytovatel daných plnění (prodejci zboží na dálku zákazníkům do EU, poskytovatelé služeb do EU a poskytovatelé elektronického rozhraní), která jsou poskytována koncovým spotřebitelům (tzv. B2C) do jiných států EU, je povinen odvést DPH v členském státě spotřebitele. Režim OSS umožňuje tomuto dodavateli se dobrovolně zaregistrovat do režimu OSS, čímž bude odvádět DPH pouze v jednom členském státě EU, ačkoliv se jedná o přeshraniční plnění v EU. Pro Českou republiku je správcem daně OSS Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště pro Brno I.

V současné době se zvláštní režim jednoho správního místa uplatňuje pouze pro poskytování vymezených digitálních služeb (telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb). V rámci zvláštního režimu jednoho správního místa se vymezují dva režimy:

• režim EU mohou uplatňovat poskytovatelé se sídlem nebo provozovnou na území Evropské unie,
• režim mimo EU je určený pro poskytovatele se sídlem ve třetích zemích a bez provozovny na území Evropské unie.

Novelou došlo k rozšíření OSS o dovozní režim, tedy pro osoby se sídlem v ČR, nebo pro osoby s provozovnou v ČR, pokud mají sídlo mimo EU, nebo pro osoby se sídlem nebo provozovnou mimo EU zastoupené zprostředkovatelem. Režim OSS je možné uplatňovat u následujících plnění:

• „přeshraniční prodej zboží na dálku mezi členskými státy EU - dříve zasílání zboží (režim EU)
• poskytnutí služby poskytovatelem v EU osobě nepovinné k dani (koncovému spotřebiteli) v EU (režim EU)
• dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní (digitální platforma) v rámci jednoho členského státu (režim EU)
• prodej dovezeného zboží do 150 EUR na dálku z třetí země přímo koncovému spotřebiteli v EU (dovozní režim)
• poskytnutí služby poskytovatelem mimo EU osobě nepovinné k dani (koncovému spotřebiteli) v EU (režim mimo EU)“ [4].

V rámci novely ZDPH nedošlo k novelizaci Vyhlášky č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty.

Článek stručně shrnul změny, které ZDPH pravděpodobně od 1. 7. 2021 postihnou. Pro podrobnější prostudování doporučujeme níže uvedené zdroje.

Zdroje:

[1] Sněmovní tisk 867/0 (psp.cz)

[2] Nová pravidla v oblasti DPH od 1.7.2021 | Základní informace OSS | One Stop Shop (OSS) | Finanční správa (financnisprava.cz)

[3] Informace pro provozovatele elektronického rozhraní | Režim EU | One Stop Shop (OSS) | Finanční správa (financnisprava.cz)

[4] One Stop Shop (OSS) | Mezinárodní spolupráce a DPH | Finanční správa (financnisprava.cz)

[5] DPH - zvláštní režim jednoho správního místa (MOSS) - 2015 | Jak správně zaplatit daň | Placení daní | Finanční správa (financnisprava.cz)

[6] Informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 | Informace, stanoviska a sdělení | Daň z přidané hodnoty | Finanční správa (financnisprava.cz)

[7] Nařízení Rady (EU) č. 282/2011