Digitální služby, cloud computing, elektronické platby, pohodlnější interakce s úřady – to jsou mimo jiné témata, která ve městech, krajích a dalších organizacích veřejné správy vyvstanou při hledání vhodných portálových řešení. Veřejnost si postupně osvojuje prostředí státního portálu občana, Portálu MOJE daně, ePortálu ČSSZ, cPortálu celní správy a dalších nástrojů státu. Tím však digitalizace nekončí. Řada úředních úkonů je poskytována obecními, městskými či krajskými úřady. A i zde je prostor pro usnadnění a zpříjemnění života občanů díky využití online služeb.

Spektrum záležitostí, které mohou lidé vyřídit přes internet, se stále rozšiřuje. A to mohla digitalizace ještě o něco více akcelerovat, kdyby nedošlo k odkladu účinnosti některých ustanovení zákona o právu na digitální služby. Tento posun se sice městských a krajských portálů občana týká jen v omezeném rozsahu (v rovině agend přenesené působnosti), ale i tak může elektronizaci veřejné správy zpomalit. Nebo snad ne? I na to jsme se zeptali Michala Tausche, specialisty na portálová řešení ze společnosti Gordic.

Jakou roli mají portálová řešení v digitalizaci veřejné správy?

Na úvod si řekněme, že portály se už stávají standardem a četnost jejich využití je důkazem, že digitalizace veřejné správy neprobíhá jenom za dveřmi jednotlivých úřadů, ale i směrem k veřejnosti. Celkový počet využití Identity občana, sloužící zpravidla právě k online přístupu k nejrůznějším službám, se již kolem poloviny loňského roku přehoupnul přes sto milionů. Nyní už se tak ani neptáme, jestli je o digitální dostupnost úřadů a jimi vedených informací zájem, daleko více hledáme možnosti dalšího rozšíření digitálních služeb a zlepšení těch stávajících s cílem maximálně usnadnit životy lidí. Abych ale zodpověděl otázku. Portály lidem umožňují dostupnost relevantních a aktuálních informací a usnadňují interakci s úřadem kdykoliv a kdekoliv dle jejich potřeb, a to včetně možnosti online vyřízení požadavků a uhrazení poplatků spojených se službami.

Druhů portálů je více. Není to pro „konzumenty“ matoucí?

Samozřejmě se role portálů mohou drobně lišit i podle toho, zda jde o státní portál občana provozovaný Digitální a informační agenturou, jiné samoobslužné portály organizačních složek státu pro poskytování digitálních služeb v rámci jejich působnosti nebo portály občana měst a obcí. Ve všech případech je však důležité, aby portály držely obdobnou logiku a soulad v základních prvcích – občan tak se znalostí základních principů vyřídí většinu záležitostí online, aniž by musel vědět, zda jde o agendy v působnosti státní správy, samosprávy či jiné specifické veřejné organizace. Chvályhodnou ukázkou takového přístupu je jednotná autentizace pro přístup ke službám veřejné správy prostřednictvím Identity občana, tzv. prvek single sign-on, se kterým lze mezi různými portály přepínat bez nutnosti se znovu autentizovat, nebo design systém gov.cz, tedy scénář, podle kterého Digitální a informační agentura navrhuje a vyvíjí weby, portálová řešení i aplikace a který má pomoci dalším týmům rychleji vytvářet digitální produkty konzistentní napříč veřejnou správou.

Co by mělo být společné tedy víme. Co je ale specifické pro portály od firmy Gordic?

Při vývoji portálových řešení klademe velký důraz na bezpečnost, přehlednost a jednoduchost používání pro uživatele. Uvědomujeme si i fakt, že spousta lidí chce vše řešit z mobilního telefonu, Portál občana je tak jedním z produktů, u kterého se řídíme principem mobile first – tedy aby 100 % funkcionalit bylo dostupných i z mobilního zařízení, jako jsou telefony a tablety. Pole webových formulářů se tak automaticky přizpůsobuje místu na obrazovce, menu přepíná do rozbalovací podoby, dlaždice optimálně přeskupují a podobně.

Dalším specifikem portálového řešení od Gordicu je vyšší míra flexibility. Portál občana umíme poskytnout jako cloudovou službu (SaaS) nejen malým obcím, které tak za paušální poplatek v řádu nižších jednotek tisíc měsíčně zpřístupní svým občanům formuláře pro řešení životních situací, možnost platit poplatky elektronicky nebo hlásit závady jednoduchým umístěním špendlíku na mapě, ale i velkým organizačním složkám státu, které mohou prostřednictvím portálu plnit požadavky zákona o právu na digitální služby.

Zmiňujete zákon, jehož účinnost byla částečně odložena. Považujete odklad za prospěšný?

Návrh na odklad účinnosti části zákona o právu na digitální služby byl samozřejmě podložen odůvodňující argumentací. Osobně však považuji za nešťastné, že rozhodnutí o odložení přišlo jen pár měsíců před tolik diskutovaným prvním únorem 2025. S velkou dávkou nadsázky to lze srovnat s maturitou – zodpovědní se na ni připravují průběžně a maturita je jakousi odměnou za jejich píli, průměrní zaberou v závěru a splněním milníku si oddychnou, a ti, kteří přípravu zanedbali, zjistí u zkoušek, že musí přístup během dalších měsíců výrazně zlepšit. Takový efekt jsem očekával i v případě zákona o právu na digitální služby a jeho „únorové maturity“. Aktuálně tak nezbývá než věřit, že zodpovědné organizace budou těžit z toho, že na trend digitalizace naskočily včas a liknavější se chopí šance se současným stavem ještě něco udělat.

Řada odborníků však odklad vítá. Digitalizace určitě nemá být šita horkou jehlou a přístup musí být koncepční a zodpovědný. Nicméně, mám-li vyjádřit svůj názor, přikláním se k tomu, že pětileté období od platnosti zmíněné legislativy již prostor pro koncepci i realizaci smysluplných projektů umožňuje. Ty se pak mohou stát inspirací i pro územní samosprávné celky, jako jsou města a obce, na které se zákon vztahuje v podstatně menší míře, ale mnohdy mají progresivní vedení a digitalizovat chtějí.

Městské portály občana tedy nevznikají pouze kvůli splnění povinností. Jaký je nejzásadnější přínos portálů pro obce či veřejnost?

Hlavní požadavek veřejnosti by zněl asi: „Když už musím poplatky uhradit, tak ať je to rychlé.“ Málokomu se chce docházet na úřad kvůli platbám. Pokud člověk navíc dojíždí za prací mimo obec, kde má bydliště, je pro něj často neřešitelné stihnout úřední hodiny pro fyzickou návštěvu, aby uhradil poplatky na pokladně. Jinde jsou města o něco dále a rozesílají složenky, ty ale zase představují značnou administrativní zátěž. Proto je spolu s možností elektronického podání formulářových žádostí právě řešení plateb místních poplatků často nejzásadnějším důvodem, proč města portály vůbec začnou poptávat.

Portál je tedy městskou platební branou?

Mnohem víc než to. Platební brána je jen drobný mezičlánek v digitalizaci celého procesu platby místních poplatků. Z pohledu občana je na vstupu přihlášení s ověřením totožnosti přes Identitu občana, po kterém v úvodním přehledu vidí dlaždici poplatků se souhrnnou informací, kolik položek zbývá uhradit a kolik jich je po splatnosti. Po rozkliknutí dlaždice se pak zobrazí úplný výčet plateb a termíny splatnosti každé z nich. Logika plateb je podobná jako v e-shopu, takže poplatky lze uhradit najednou. Při integraci s platformou GINIS navíc systém umožňuje hromadně zaplatit poplatky i za ostatní členy domácnosti. A až v tento okamžik do příběhu vstupuje platební brána, která je jednou z variant pro samotnou realizaci platby. Pokud občan nefandí ručním přepisům platebních údajů či QR kódům, vydá se právě platební branou. A ani tím nekončíme – při integraci na poplatkovou část platformy GINIS celé řešení velmi usnadňuje provoz i samotného úřadu, kdy jeho administrativní pracovník jediným tlačítkem načte údaje o všech poplatcích do ekonomického systému úřadu k dalšímu zpracování.

Stála by závěrem za vyzdvihnutí ještě nějaká funkce portálu od Gordicu?

Výčet digitálních služeb, které mohou města i kraje poskytovat prostřednictvím našeho Portálu občana, je dlouhý. Zmínit mimo řadu jiných můžeme digitalizaci dotačního procesu, nahlížení do spisu správního řízení nebo rezervaci času úředníka. Obdobně důležitá je i možnost integrace na další systémy a řešení. S portálem, na který je možné se napojit, tak organizace získají často možnosti, které se naplno projeví až v budoucnu. S nadsázkou řečeno si již dnes mohou pořídit řešení, které je možné napojit na technologie a systémy, které teprve budou objeveny a vyvinuty.