V Poslanecké sněmovně se uskutečnil seminář zaměřený na potenciál blockchainové technologie ve veřejném sektoru. Akce, pořádaná pod záštitou poslance Roberta Králíčka, přilákala široké spektrum odborníků z oblasti technologií a digitální administrativy.

Poslanec Králíček zahájil konferenci slovy: "Veřejný sektor a státní správa mají v nasazování moderních technologií stále velké rezervy. Pojďme zahrnout blockchain v rámci transparentní administrativy nejen jako novou technologii, ale jako nástroj pro zvyšování digitalizace a efektivity."

Je třeba vyjasnit několik přístupů k implementaci blockchainových technologií. Blockchain je technicky databáze, ale s unikátními vlastnostmi – je nezničitelná a nezfalšovatelná. Tato technologie může být klíčem k snižování rizik v prostředích, kde je to potřeba, jako například ve státní správě. Je třeba rozlišovat mezi veřejnými a privátními/konsorciálními blockchainy. Zatímco veřejné blockchainy jsou známy z kryptoměn, privátní a konsorciální blockchainy jsou využívány pro specifické průmyslové a obchodní aplikace, kde je důležitá kontrola přístupu a správa dat. Blockchain nabízí výhody v podobě zvýšené bezpečnosti a transparentnosti, což je klíčové pro oblasti jako jsou veřejné zakázky a správa státních dat. Díky své distribuované a neměnné povaze může výrazně přispět k prevenci korupce a zneužití.

Diskuse také poukázala na legislativní a technologické výzvy, jako je potřeba zajištění souladu s GDPR a dalšími regulacemi EU, což může komplikovat nasazení a širší adopci blockchainových technologií. Vedoucí oddělení strategie a řízení ICT Úřadu průmyslového vlastnictví Michal Verner zdůraznil výhodu potenciálního propojení blockchainového systému s českými Czech Pointy, což jsou ověřovací místa provozovaná veřejnou správou. „V současnosti systémy Czech Pointů neumožňují ověřování dokumentů, které jsou chráněny či uloženy pomocí blockchainu, což vyžaduje legislativní úpravy a technologické změny v těchto systémech“.

Verner zdůraznil, že při vypršení platnosti certifikátů u elektronicky vydávaných osvědčení často nastávají problémy s jejich další platností a autorizovanou konverzí, což je situace, kterou je třeba řešit. „V budoucnu by Czech Pointy měly být schopné automaticky ověřovat pravost dokumentů za pomoci blockchainu a poskytovat služby bez nutnosti, aby úředníci rozuměli technologickým detailům těchto procesů. Toto propojení by významně zjednodušilo administrativní procesy a zároveň zvýšilo bezpečnost a transparentnost ověřování dokumentů veřejné správy.“

Na konferenci byla představena již fungující blockchainová aplikace Diplomachain, která slouží k ověřování pravosti elektronických dokumentů, nejen v oblasti vzdělání. Tato aplikace byla vyvinuta jako reakce na rostoucí potřebu ochrany a ověření digitálních dokumentů, kde je jejich padělání běžné a jednoduché. Diplomachain využívá blockchain k vytvoření jedinečných, neměnných záznamů o dokumentech, čímž zajišťuje jejich nepopiratelnost a důvěryhodnost.

Aplikace umožňuje vzdělávacím institucím vkládat a spravovat dokumenty o vzdělání svých absolventů. Na druhou stranu umožňuje zaměstnavatelům a dalším stranám rychle a efektivně ověřovat jejich pravost, což značně zjednodušuje a zrychluje procesy, které by jinak mohly trvat týdny nebo měsíce. Aplikaci představila Lenka Čílová, která poukázala na širší možnosti využití jako je například zaznamenávání výstupů aplikovaného výzkumu. Má také potenciál pro transparentní správu a archivaci dokumentů v souladu s legislativními požadavky týkající se zejména zákona o státní správě a archivnictví. „Aplikace Diplomachain demonstruje, jak moderní technologie mohou přispět k řešení aktuálních problémů ve správě, ověřování a ochraně dokumentů, a nabízí příklad využití blockchainu mimo tradiční finanční sektor,“ zmínila Čílová.

Ředitel společnosti NEXPRO Communication Jan Kreidl zmínil fakt, že výhody blockchainu jsou zároveň její nevýhodou zejména v českém prostředí. „I když vlastnosti jako vysoká transparentnost nemusejí být vždy žádoucí, nicméně přinášejí značné výhody zejména v oblastech zabezpečení a integrity dat,“ zdůraznil Kreidl.

Obchodní ředitel společnosti Gordic Jan Dienstbier zase poukázal na to, jak by blockchain mohl zvýšit důvěryhodnost a prokazatelnost dokumentů ve veřejné správě, což by mohlo přinést významné zlepšení oproti současným metodám, jako je razítkování nebo ukládání dat do dlouhodobých úložišť. Dienstbier zdůraznil, že společnost Gordic již integrovala možnost ukládání dokumentů do blockchainu v rámci schvalovacího procesu spisové služby, což přináší značné úspory nákladů a zvyšuje efektivitu.

Hlavním problémem, který Dienstbier identifikoval, je setrvačnost a zkostnatělost veřejné správy, která často není ochotna přijímat inovativní technologické řešení kvůli legislativním nejasnostem nebo obavám z nepřizpůsobení existujících systémů. „Je potřeba najít partnera v rámci veřejné správy, který by pomohl otevírat cesty pro implementaci blockchainu a přesvědčil by další klíčové aktéry o jeho výhodách.“

V rámci své prezentace poukázal ředitel české pobočky estonské digitální banky Inbank Vít Růžička na to, jak je důležité sociální přijetí a státní podpora při zavádění nových technologií, jak je to vidět na příkladu Estonska, které je společně s ostatními pobaltskými státy na špičce digitalizace státní správy. „V Estonsku bylo zavedení digitální identity úspěšné díky kombinaci technologického pokroku, státní podpory a širokého přijetí veřejností. Tato kombinace umožnila rychlý rozvoj a rozšíření digitální služeb jak ve veřejném, tak soukromém sektoru,“ zmínil Růžička. Tento přístup vytvořil v zemi "sociální síť" podpory a vzájemné pomoci mezi občany, která byla klíčová pro úspěch celého systému.

V závěru všichni aktéři vyzývali k větší otevřenosti veřejné správy k inovacím a zdůraznili potřebu hledat efektivnější způsoby, jak poskytovat a ověřovat informace, což by mohlo zásadně změnit fungování veřejného sektoru. Konference byla jasným voláním po změně přístupu a adaptaci na moderní technologie, které mohou zjednodušit a zefektivnit administrativní procesy. Využití blockchainu ve veřejné správě může pomoci minimalizovat rizika spojená s manipulací dat a zvyšovat celkovou důvěryhodnost státních systémů.

Konference také zdůraznila, že přestože cesta k širší adopci blockchainu není bez překážek, jeho potenciál je obrovský. Dále odhalila, že i přes technologické možnosti stojí veřejná správa před mnoha výzvami. Jak se bude tato technologie vyvíjet a jaký dopad to bude mít na státní správu, bude zajímavé sledovat v nadcházejících letech. Integrace blockchainu do veřejného sektoru může znamenat důvěru občanů v digitální služby státu. Účastníci se shodli, za podpory poslance Roberta Králíčka, že je třeba dále provádět osvětu této technologie.