V malebném kraji Vysočina najdete jeden z nejohromnějších architektonických skvostů 1. poloviny 18. století. Řeč je o barokním zámku Jaroměřice nad Rokytnou, někdy přezdívaným moravské Versailles. Právem se řadí mezi nejnavštěvovanější památky tohoto kraje.

Pro svoji rozlehlost i výzdobu je jednou z nejcennějších kulturních památek v Evropě. Kulisy této historické perly padly do oka také filmařům. Interiéry zámku se objevily například ve filmech Andělská tvář, Červený bedrník nebo Nehynoucí láska.

Skalní tvrz chráněná bažinami

Původně středověkou tvrz stojící na skále chránily z jižní strany bažiny říčky Rokytné. Renesanční podobu zámek získal koncem 15. století. V té době také vznikl základ zahrady, která tehdy dosahovala pouze k říčce. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu Questenberků vlastnící jaroměřické panství.

Projekt přestavby vznikl pod rukama jednoho z nejvýznamnějších rakouských barokních stavitelů Jakoba Prandtauera. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzského typu. Na druhé straně říčky Rokytné pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu.

Hrabě Jan Adam Qustenberk

Moravský šlechtic z rodu Questenberků, mecenáš barokního umění, majitel panství Jaroměřice nad Rokytnou a císařský úředník. V době vrcholného baroka patřil mezi osvícené představitele šlechty na panstvích v Zemích Koruny české. Byl mecenášem a iniciátorem projektů v oblasti architektury, hudební a divadelní tvorby, znalcem malířství, sběratelem dobových hudebních nástrojů a naučných knih.

Centrum kulturního života

V době své největší slávy byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života. Jan Adam Questenberk zde pořádal bohatý kulturní program. Nezasloužil se pouze o přestavbu zámku do dnešní podoby, ale také o celou proměnu města.

Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu, která byla ve své době jednou z nejvýznamnějších a nejslavnějších v českých zemích. Jejím kapelníkem byl František Václav Míča, český hudební skladatel, autor první české opery O založení města Jaroměřic.

Hudební tradice v Jaroměřicích nad Rokytnou se ve městě dochovala dodnes. Kdo by neznal třeba Mezinárodní festival Petra Dvorského, který se těší mezinárodnímu zájmu a každý rok na něj zavítá několik tisíc návštěvníků.

Sláva sídla v dnešní době Slavné okamžiky zámku ožívají ve stylově zrekonstruované barokní instalaci s dobovými hudebními nástroji a artefakty spojený- mi s hudebním životem zámku. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily.

Monumentální stavba je jednou z největších barokních architektur u nás a patří mezi jednu z největších v celé Evropě. Zastavěná plocha zámku činí 3 500 m2 a její údržba nebyla vůbec jednoduchá. Služebnictvo muselo pravidelně čistit zhruba 500 oken v 183 místnostech a 3 sálech.