Často až existenční potíže přinesla letošní pandemie rodičům, jejichž děti zůstaly doma. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se doslova ze dne na den ocitly bez příjmů. Vláda na to reagovala vyhlášením dotačního programu Ošetřovné pro OSVČ. Jeho realizací bylo pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Dodavatelem kmenového systému se stala firma Unicorn Systems za přispění společnosti Gordic.

Jedné z nejvýznamnějších rolí projektu Ošetřovné pro OSVČ se ujal ředitel Odboru informatiky MPO Ing. Miloslav Marčan, který se podělil o zkušenosti z průběhu vývoje programu.

Kolik času jste měli od vydání příslušného rozhodnutí vlády na přípravu příjmu žádostí v tak velkém rozsahu?

Času bylo velmi málo. Program podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 - „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ byl vládou schválen 26. března 2020. Hned následující den jsem obdržel jednostránkové zadání s rámcovými požadavky na případnou IT podporu, přičemž požadovaný termín spuštění sběru žádostí byl stanoven 1. dubna 2020.

Jak probíhaly přípravy a co vám dělalo největší problémy?

Dodání aplikace bylo požadováno v extrémně krátkém čase. Na spuštění inteligentního formuláře byly dva pracovní dny plus víkend a na dodání celé aplikace 3 týdny. Původní představy o tom, že se bude jednat o jednoduchý, i když inteligentní formulář, vzaly rychle za své. Rovněž tak i obavy, kolik bude podáno žádostí, aby se investice do formuláře vyplatily, zda nepůjde o plýtvání veřejnými prostředky. Původní měsíční odhad mezi pěti až šesti tisíci žádostí byl překonán již po dvou hodinách. A s tím začaly starosti, jak tento enormní počet žádostí efektivně zpracovat a jakou IT podporu poskytnout v celém cyklu zpracování žádostí od jejich vytvoření, příjmu, vyhodnocení, přípravu rozhodnutí a jejich následné proplacení, a to vše při dodržování všech zákonných povinností spojených s vyplácením žádostí.

Jaké postupy a podpůrné nástroje jste používali pro řízení a koordinaci projektových prací v kontextu tehdy platného omezení pohybu a shromažďování osob?

Ještě před vyhlášením nouzového stavu byl na Ministerstvu průmyslu a obchodu spuštěn pilotní projekt na adopci a využití nástrojů pro týmovou spolupráci MS Teams, který se ukázal být významným podpůrným nástrojem pro komunikaci týmu, který se ani jednou nemusel setkat osobně. Obecně to je tak, že pandemie zavádění inovací a transfer technologií výrazně urychlila a urychluje a my na MPO nemůžeme zůstat pozadu. Konec konců máme v digitalizaci udávat směr i ostatním, u nás vznikla řada strategií a plánů, které řeší digitální Česko. V turbulentním prostředí stavu nouze, kdy přicházely nové a nové požadavky na aplikaci a její napojení na další interní systémy (spisovou službu, systém centrální evidence dotací, ekonomický systém apod.), se jako jediný možný přístup ukázalo agilní řízení projektu s využitím principů DevOps, kde jednotlivé „sprinty“ nebyly realizovány, jak je obvyklé v řádu několika týdnů, ale v řádu několika dní.

Kdo všechno byl do projektu zapojen a jak jste byli spokojeni s úrovní vzájemné spolupráce?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, neboť v různých fázích projektu bylo nutno zkoordinovat až osm spolupracujících subjektů, které se více či méně na projektu podílely. Kromě MPO a agentury CzechInvest se jednalo o společnosti Unicorn, Gordic, Trask, ASD Software, MÚZO Praha či Scanservice a.s. U všech zapojených členů týmu byla zřejmá vysoká míra zodpovědnosti a snaha dodržet požadované „šibeniční“ termíny, a to i za cenu vysoké osobní angažovanosti v projektu. Jako ilustraci lze uvést např. skutečnost, že poslední změnový požadavek před dopoledním spuštěním 1. dubna byl vznesen v noci 31. března ve 23:09.

Jak jste byli spokojeni s tempem a plněním termínů realizace IT systému ošetřovného a jeho integračních vazeb?

Skutečnost, že se všechny termíny i díky obětavému nasazení jednotlivých řešitelů podařilo dodržet, hovoří sama za sebe. Jako srdce všech integračních vazeb byl využit Enterprise Service Bus, jehož prostřednictvím byl již systém elektronické spisové služby GINIS napojen na jiný informační systém. Ukázalo se, že řadu připravených transakčních služeb lze s případnou modifikací využít i pro tento projekt.

Kolik žádostí jste za dobu trvání projektu dokázali zpracovat a jaká částka byla celkově vyplacena?

Jak jsem již uvedl, původní odhady byly velmi rychle překonány již během dvou hodin po spuštění. Za první den celkem zažádalo 19 615 OSVČ, celkově žádost za první měsíc podalo 68 975 OSVČ. V rámci programu Ošetřovné OSVČ bylo možno žádat za následující měsíce. Poslední měsíc, za který bylo možno žádat byl červen. Dosud se na „ošetřovném“ OSVČ zpracovalo po odečtení duplicit téměř 200 tisíc žádostí a vyplatilo se 2,23 mld. Kč, přičemž 5. listopadu MPO vyhlásilo další výzvu, a to za říjen. I ta znamenala úpravu IS, změnila se totiž denní částka „ošetřovného“ OSVČ a také to, kdo na něj má nárok.

Jak jste byli spokojeni s kvalitou služeb, metodickou podporou a programovým vybavením, které vám (nejen) pro účely tohoto projektu poskytla společnost Gordic?

V případě elektronické spisové služby GINIS musela být vyřešena řada problémů souvisejících s bezprecedentním nárůstem zpracovávaných písemností – již na konci dubna byl překročen celkový počet písemností, který v minulých letech na MPO byl zpracováván za celý rok. Za pochodu byly instalovány a laděny jednak moduly pro automatické stahování a bezobslužné zpracování přijatých žádostí Elektronická podatelna automat (EPA), a dále naprogramováno rozšíření skenovací linky GINIS o vytěžení IČ žadatele ze skenu listinné žádosti a jeho ztotožnění proti registru Ministerstva financí ARES. Ač je to nespravedlivé k ostatním členům týmů z jiných organizací, musím se přesto v této souvislosti zmínit o velkém úsilí a osobním nasazení, které problematice Ošetřovné OSVČ věnoval Ing. Libor Kameník z firmy Gordic, bez něhož by klíčová komponenta celého řešení, spisová služba, stala úzkým hrdlem zpracování žádostí.

Jak s odstupem času hodnotíte dobu, kterou jsme si prošli?

Když se začátkem léta zdálo, že se situace pomalu uklidňuje, přál jsem si: „Již nikdy více!“. Bohužel v říjnu byl vyhlášen na území České republiky opět nouzový stav z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2.

V případě nového zavedení mimořádných epidemiologických opatření, tak jak tomu bylo na jaře, pokládáte tehdy vytvořené řešení a systém zpracování za vyhovující, nebo je něco, co by bylo třeba ještě vylepšit?

Vytvořené řešení je životaschopné i v situaci, která nastala letos na podzim. Opět byl spuštěn příjem žádostí v rámci další výzvy na podporu OSVČ a vyplácení dotací těch, kteří je potřebují, co nejdřív. Námětů na vylepšení je hodně. Týkají se zejména činností spojených s optimalizací procesu hodnocení žádostí či výplaty dotací.